Se Svobodou za svobodu.

11. května 2016 v 8:09 | Old Boy
Vrátili jsme se k Vojenskému historickému muzeu ve Svidníku, zaparkovali a procházkou došli k k památníku Ludvíka Svobody.
e079a1bd32_77685102_o2_1.jpg
Socha v nadživotní velikosti je údajně jediná, která stojí na území bývalého Československa. Pan Rodák vypráví:
"Táto socha je odrazom vzťahu obyvateľov nielen Svidníku a jeho okolia k armádnemu generálovi Ľudovítovi Svobodovi. Pod jeho velením 1.československý armádny zbor oslobodil východné Slovensko a po konci 2.svetovej vojny sa zapísal významnou pomocou do života miestnych obyvateľov. Na jeho príkaz vojenské jednotky opravovali poškodené mosty a cesty, odminovávaly pole, aby na nich mohli obyvatelia pestovať poľnohospodárske plodiny. Dal postaviť prvé domy aj prvú nemocnicu. Bola drevená a keď bola v roku 1946 pred dokončením, zničil ju výbuch míny a bola dokončená až v roku 1947. V sedemdesiatych rokoch bola potom postavená nová, moderná.
Na jeho popud bolo postavené aj Vojenské historické múzeum, v ktorom sme ráno boli. Vďačnosť za starostlivosť, ktorú po oslobodení venoval tomuto kraju, možno nájsť aj v pomenovaní ulice, názvu nemocnice , základnej aj strednej školy. Obyvatelia na neho nedajú dopustiť a je to osobnosť, ktorá je v ich mysliach stále živá vrátane jeho búrlivého života. V ňom sa objavil nevďak najmä v roku 1950, kedy bol penzionovaný a po krátku dobu aj zatvorený. V roku 1968 bol zvolený za prezidenta a jeho postavenie v zložitej politickej situácii po okupácii Československej socialistickej republiky vojskami Varšavskej zmluvy sa stalo a je dodnes predmetom diskusií. Či tak alebo onak nemožno Ľudovítovi Svobodovi uprieť, že bol najvýznamnejšou vojenskou osobnosťou našich novodobých dejín. "
Od pomníku jsme odcházeli s dobrým pocitem a poděkovali panu Rodákovi, že nám celý den věnoval svůj čas a pozvali jsme jej do Kroměříže, kde jsou na hřbitově uloženy ostatky Ludvíka Svobody i jeho manželky Ireny.
Večer jsme navštívili "hospodu" v Nižné Písané. No hospodu. Vlastně obchod se smíšeným zbožím, dvěma stolky /víc se jich tam nevešlo/ a kolem nich po čtyřech židlích. Nalévalo se láhvové pivo Šariš a na dvou židlích seděli místní štamgasti a během chvíle se stoly srazily, přišli další tři chlapi jako hora a diskuse se vedla všemi směry. Samozřejmě i o Svobodovi, rozpůlení státu, životní úrovni, nevýhodnosti eura a kdoví o čem ještě. Kolem půlnoci nám syn majitele obchodu-hospody doporučoval, ať zítra zajedeme do lázní Bardějov a my mu kývli.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama