Kouzlo časů minulých: dívá/-l/ se na nás shora

5. února 2016 v 15:29 | Old Boy
Nedávno jsem se zastavil na hřbitově v Holešově, kde mám příbuzné a jako obvykle jsem postál i u hrobu Josefa Drásala. Jeho osud mně fascinoval od té doby, co jsem se dověděl z literatury o jeho osudu. Je považován dodnes se svými 242 cm za nejvyššího muže v bývalém Rakousko-Uhersku a nikdo jej pravděpodobně nepřipravil o toto prvenství dodnes.
Hrob je na hřbitově v Holešově hned vedle vstupní budovy vpravo, je udržovaný, vyzdobený a občas tam hoří i svíčka. Jen nápisy by potřebovaly opravit.P3260320.JPG
Drásal nebyl holešovák, koupil si tu dům a usadil se zde až po ukončení své kariéry cirkusáka a varietní atrakce. Ale pojďme na jeho osudy od počátku a využijme k tomu hanácké nářečí, které je v dnešní době vlastně také jakousi atrakcí.
Za ževota děde Josefa Dvořáka, nádenika z Postřemova, se ve vedléši dědině Chromčo v roce 1841 narodil toze velké chlapec, jako třetí ze šesti děti rodičo Jana a Magdaléne Drásalovéch. Tata bel chodé brosič jehel a omřel pře požáro mléna v Chromče, kdež belo Josefovi jedenáct let. V dospělosti měřel dvěstatřecetdva centimetru a vážel stovosomdesátdvě kila, takže mo moc do pultřetiho metra a do dvóch metráku nechebělo.
Tak o něm tu bude řeč. Jeho výška sice nebyla nikdy nijak dokladována, byla však doloženy z kosterních pozůstatků. Kopie jeho kostry je uložena v Anatomickém ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Exhumace byly provedeny třikrát a při nich bylo zjištěno, že Drásalúv abnormální růst způsobila vzácným, ojediněle se vyskytujícím onemocněním. Jeho vzrůst a síla se dostaly i do povědomí místních obyvatel, kteří jej používali jako strašáka, jak o tom píše pamětník:
V dědině bela vila továrnika se zahradó, s lákavéma střešněma, stromovyma jabkama, hroškama, kadlátkama, jahodama. A tak e stará paní továrniková proháněla te, co přes plot lezle a s olópenéma dobrotama před její hulkó prchale. Dopadnót menši zlodějíčke belo snadny. Potom to také o Dvořáku "Na chromečské" končivalo vépraskem a známym strašenim: "Jenom počké, za kaplečkó je Drásal!"
P3260322_4.JPG
Tak byl to chlap jako hora, takže mu také přezdívali Obr z Hané. Měl velkou sílu, vážil kolem 200 kg, chuť na jídlo jej neopouštěla a snědl, co viděl.
Ve složbách o sedláku se vobr trápil, nejednó e hladověl a plakával, že je tak vobrovité a že potřeboje tolek jidla. Take hadre na sebe si mosel dat šet na miro a všechno belo moc drahy. Chodák e postel měl dělanó tak velkó, jak jo možete ovidět vestavenó v Postřelmově "O Dvořáka".
V těch dobách byla ma dědině hospoda jediným místem, kde bylo možno společně posedět, něco vypít a popovídat si. Není dochováno, že Drásal chodil do kostela, ale dochovalo se, že do hospody občas chodil.
Belo se koho bát. Každé zpanikařel, jak se najednó vobr Drásal z Chromče vobjevil. Rád chodil do hospode na krapko gořalke. Dež seděl, tak to ještě šlo. Jak vopostil stul, zcepeněl naponéprv e ten névječi hrdina. Dež se rozneslo, že se Drásal z hospode vraci, mizela vomladina v chalópkách a prvni děvčata. V hospodách často zastával óřad polecajta. Vznikla-le rvačka, bel ochotné na poken hostinskyho zakročet, vzit několek rváču do nároči a venist na dvur. Proto dodnes se straši: "Přende Drásal!"
Narodopisna_vystava_1895_Josef_Drasal_1.png
Život se mu změnil, když začal vystupovat v cirkusech a varietách po celé Evropě.
Všecko se k lepšimo změnilo, jak se s nim holešovické hostinské na vandr vedal. Vestopoval před vebranym vobecenstvem v hanáckym krojo, v tom, co teď ve volomóckym muzeo vokazojó. Seznámil se s tehdéšim cisařem Napoleonem. Abe mo pré trocho stracho nahnal, chlobil se, že na Hané só všeci tak vobroviti. Poheboval se ve všelijaké společnosti. Jezdil v kočáře a kdež se mu pozďéc zlámal, jezdil po dráze. V kavárně o Dvořáka v Přerově zahrál si bylyjár. Ale z miško v roho nebel sto vedělat kólo, jak měl prste velky. Bohaty vobecenstvo ho vobdivovalo a za jeho vestópeni, hde třeba z kufra vesepal ževi trpaslike a na jevišťo si s nima pohrál, ho bohato vodměňovalo. Před hladovéma divákama pojedl celyho pečenyho krocana, nebo najednó devět řizko.
Putování po světě mu přineslo trochu štěstí do života, nezvykle ovlivněného jeho anomálií. Na svých cestách získal spoustu darů, třeba stříbrné hodinky, které stále nosil kolem pasu. Řetěz měl údajně články silné jako chlapský ukazováček. Nosil rovněž prsten, který si dál ulít z osmi dukátů a propadla přes něj i zlatka, tak měl prst tlustý. Byl to dobračisko, nekouřil, ale pil tolik, že jej doktoři varovali před následky. Rád používal jako fór třeba v hospodě, že najednou povstal a vylekal tak všechny hosty. A k "povídačmám" patří, že když se v zimě nachladil. rýmu dostal až v létě.
Zbohatl a za 4000 zlatéch v Holešově kópil dum. Ve světě se naočel vebranymo a společenskymo chováni a zvládl šest cezich řeči. Často poméšlel na ženitbo. V Holešově ho chtěla jedna vesoká složebná, která mo slebovala, že mo bode dobře vařet, ale Josefova předčasná smrť okončela jejich namlóváni. Bohatyho a "očenyho" vobra se ledi ož nebále. Rádi ho poslóchale, jak světem dvacet roku kočoval a co v něm všecko viděl a zažel. STRAŠEDLO belo tatam.
v25339_atlasceska.jpg
Pokud se někdy podíváte do Holešova, čeká vás tam nejen Josef Drásal, ale i slavný židovský hřbitov nebo zámek, který znova vyrůstá do své původní krásy. A já tam příště položím na jeho hrob kytičku za vás.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 5. února 2016 v 15:45 | Reagovat

V neděli dopoledne jsem koukala na Toulavou kameru a jedna reportáž byla věnovaná Josefu Drásalovi. Bylo to fakt zajímavé :-)

2 dadainka dadainka | Web | 6. února 2016 v 22:31 | Reagovat

Moc pěkný článek.

3 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 27. března 2016 v 22:39 | Reagovat

ASč jsem o obrovi Drásalovi leccos slyšela i četla, tak pěkně vcelku to nebylo. Přitom Postřelmov je od nás tak 4 km a Chromeč o trochu dál. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama