Listopad 2013

Prasklá bublina.

27. listopadu 2013 v 9:16 | Old Boy |  ostatní
Tak jsem byl odskočen do nemocnice, připomněli mně tam, že už mám přes 78 a nechali sáhnout na dno. Řeknu vám, že to nebyl zrovna dobrý pocit čvachtat se v tom kalu, mít před očima fantastické obrazce o kterých jsem nedokázal určit, zda jsou z televize nebo počítače, se spolupacienty jsem se snažil komunikovat, ale z úst mně vycházely jen nesrozumitelné skřeky.
Desítky infuzí a perfektní péče personálu nemocnice mne vrátily domů k rekonvalescenci a úvahám o nutných změnách v mém životě.
Zdá se, že se blýská na lepší časy, protože jsem zase zasedl k počítači a otevřel Seznam.cz. A vypustím první bublinku.

Matka přijde ráno do pokoje své dcery a s překvapením zjišťuje, že pokoj je prázdný a na nočním stolku leží dopis. Včera se dcera vrátila velmi pozdě a hned zapadla do svého pokoje. Dost neobvyklé. Matka vyndá z obálky dopis a čte:
Milá maminko,
je mi velmi líto, že jsem musela odejít z domova za svým novým přítelem. Probudil ve mě tu pravou lásku. Měla bys jej vidět jak je sladký se svým čerstvým tetováním, piercingem a jakou má krásnou motorku.
Ale to ještě není všechno mami, jsem konečně těhotná a Abdul říká, že budeme mít krásný život v přívěsu uprostřed lesa. Chce mít se mnou hodně dětí a to je i můj sen.
Když jsem zjistila, jak mně marihuana dělá dobře, rozhodli jsme se tuto trávu pěstovat i pro naše přátele, když jim dojde heroin nebo koks, aby moc netrpěli. Doufám, že věda konečně najde lék proti AIDS, aby se Abdulovi trochu ulevilo. On si to opravdu zaslouží.
Nemusíš mít strach, vždyť je mi už přes třináct let a umím se o sebe sama dobře postarat. Doufám, že Tě budu moci navštívit až přivedu na svět Tvého prvního vnuka.
Tvá milovaná dcera.

P.S.: Promiň, ale doufám, že jsi nenaletěla. Jsem u sousedů. Chtěla jsem Ti jen říct, že jsou horší věci na světě než vysvědčení, které je v šuplíku nočního stolku. Raději je neprohlížej.