U3V: toulky v záhumení

12. dubna 2013 v 9:25 | Old Boy
Mluvou titulku je nejlépe možno nazvat obsah prvních dvou přednášek tohoto semestru Univerzity třetího věku, kterou jsem opět nevynechal ze svého životního programu. A věřte, nešlápl jsem vedle. Spousta zajímavostí v těchto přednáškách mně potvrdila skutečnost, že jak jsem starý, tak jsem - no řekněme - nevzdělaný. A abyste se nedostali do stejné situace jako já je ještě čas porozhlédnout se kolem sebe a začít vnímat, že tu jsou skoro za humny Národní přírodní rezervace, Národní přírodní památky, Přírodní parky, Evropské přírodní lokality a spousta dalších. No a mě přivedla na stopu právě první z přednášek, kterou jsem absolvoval.



Jejda, z těch třiceti chráněných území v našem kraji znám pouze jedno - Tesák. Jinak jsem kolem nich netečně jezdil a netušil, co všechno skrývají. Na přednášce jsem se to dověděl a nepřeháním když řeknu, že jsem žasl. Jenom v našem okrese
třicet chráněných území!
Přednášející Dr. Trávníčekv rychlém sledu sypal zajímavosti o nich jakoby přímo z rukávu. Tak proč bych se s vámi nepodělil, když vás třeba budou motivovat k tomu, abyste se rovněž rozhlédli kolem sebe.
Že tady teče Morava a má i slepá ramena ví každé malé dítě. Ale že se jedno jmenuje s velkým začátečním písmenem Rameno Moravy a je chráněno jako Přírodní památka, to je jiná. Tak se na ni podívejme.
Malé zastavení nám nabízí nevšední pohled do nenarušeného kouta přírody. A když už jsme tu, porozhlédňeme se kolkolem.
No kraluje voda. V ní mnohé zajímavé rostliny, třeba stulík žlutý. Ten je poměrně vzácný. Vodu milují skokani zelený a štíhlý, rosnička zelená i ropucha obecná, z měkýšů okružák ploský, škeble rybničná a plovatka bahenní. Loví v ní ledňáček říční, volavka popelavá i racek chechtavý. Ondatra pižmová je ke spatření, když máte trochu štěstí, tchoř tmavý je ostražitý a ostražití musíte být i vy pokud si na něj chcete počkat. Zatoulal se tu v poslední době i bobr evropský. A tak bude stromů, jako je olše lepkavá, jasan stepilý, dub letní nebo topol černý možná ubývat a drozd kvíčela, holub hřivnáč, pěnice černohlavá sledovat vodu jenom z povzdálí a straka obecná, strakapoud velký nebo špaček obecný se poohlédnou po blízkém okolí. Žlůvu hajní i sokola stěhovavého voda ani moc nezajímá. No a utrhnout si kytičku jarních květů by jste neměli. Stačí se podívat: blatouch bahenní, devětsil bílý i lékařský, orsej jarní i pižmovka mošusová.
Pokud jste celý ten výčet návštěvníků i usedlíků přečetli a ptáte se , proč takový výčet, odpověď je jednoduchá. Chci ve vás zbudit zájem i o ty zcela běžné krasavce v přírodě.

Kazatelna. Tento název mně něco připomíná. Samozřejmě součást všech malých, velkých, starých nebo moderních chrámů, které jsem kdy navštívil. Ale v přiírodě? No jedna s tímto názvem je pod hřebenem Chřibů, kilometr od hradu Cimburk. Jistě, vede k ní turistická, červeně značená cesta. Na ty turistické cesty a jejich značení jsme fakt "legionáři". Tak se na kazatelnu podívejte.

Kde se tu vzala? Tak to vám neřeknu, ale vím, je asi šest metrů vysoká, má zakladnu 9x3,5 m a je to vlastně osamocené skalisko z pískovce. Jak vidíte, k názvu i dokonce prý k účelu jí dopmomohla lidská ruka, která do ní vytesala schody a umístila na ni dvouramenný železný kříž. A traduje se, že v 9.století z ní kázal moravský arcibiskup Metoděj. Později kazatelnu vyžívali augustiniáni z nedalekého kláštera u kostela Svatého Klimenta. No a ještě jedna vzpomínka. Za ní musíme tak zhruba 3000 km na sever k norskému Lysefjordu, nad nímž se vypíná Preikestolen /v překladu Kazatelna/.
A příbuznost? Snad jediná. Peikestolen je 100xvyšší a od flordu k pološině měří cca 600 m.

Když už, tak do třetice všeho dobrého. Tentokrát ovšem nahlédneme do Přírodního parku Záhlinické rybníky.
Pro toho, kdo přelétne okem zrcadlící se hladinu rybníka v tichém jarním dopoledni, je tento pohled pohlazením po duši. A takových rybníků je tu několik, prošpikovaných okolními mokřady a lesem s názvem Zámeček.
Je nebo není využívání této lokality k chovu ryb a bažanta královského plusem nebo mínusem. Nepřikláním se ani k jednomu znaménku. Tento Přírodní park s loukami, lužním lesem a rybníky má své veliké kouzlo a poskutuje "přístřeší" pro více než 260 druhů ptáků, je tu doma 11 druhů zvláště chráněných obojživelníků a plazů. Odpočinek alespoň na krátký čas tu hledají migrující druhy vodních a mokřadních ptáků.
No a to je jenom zlomek z toho, co jsme na přednášce mohli vidět a slyšet. Zlínský kraj má Chráněná území také na Uherskohradišťsku, Zlínsku, Vsetínsku, v Beskydech a Bílých karpatech. A tam všude jsme se podívali. Jestli si vyberu Chráněné oblasti jako téma k závěrečné práci? No uvidíme a vlastně jsme již uviděli další téma, Baťův kanál. Ale o něm až příště aby vám zbyl čas vyhledat třeba na internetu jaká příroda vás bezprostředně obklopuje a ani jste si dosud nevšimli, jak je sličná a milá.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama