Kouzlo časů minulých: dárek

30. září 2012 v 7:16 | Old Boy |  vzpomínky
Dvakrát do roka byla možnost ještě v době, kdy jsem pracoval na státním statku darovat zcela neznámých lidem dárek, který je nejen potěšil, ale mnohdy postavil na nohy. To závodní lékař oznámil svým pacientům, že tenkrát a tenkrát, v tu a tu hodinu bude přistaven ke zdravotnímu středisku autobus, který odveze k odběru krve všechny dárce, kteří se pro tento humánní dar rozhodnou.
Lékař dokázal pro tuto akci vytvořit velmi přitažlivý kolorit. Dárce měl den placeného volna, po odběru dostal malou svačinu a autobus jej pak odvezl zpět do Hrušovan n.Jev. před Výzkumný ústav potravinářský, v němž se všichni shromáždili v sále k posezení a zábavě. Ředitel statku se blýskl nějakým tím demižonem dobrého vína, mistní harmonikář přinesl plnou harmoniku písniček, mnohá žena napekla a donesla koláče, které voněly máslem a strakatily se čerstvým ovocem. Bylo veselo a odebraná krev byla během hodiny doplněna jinou tekutinou, která rovněž barvila tváře dočervena. Lékař vyprávěl vtipy, které rovněž zvláště u žen vkládaly ruměnec do tvaří a sestra pilně dolévala skleničky bílým a červeným. Všem bylo dobře a už se těšili na příští dárcovství krve. Já neodolal celkem osmkrát. Po přestěhování do Kroměříže jsem nějak vypadl z konceptu a pak jsem zjistil, že darovat krev po pětašedesátce už nelze.
Včera jsem zahlédl ve zprávách televize, že dárců neustále ubývá. Ti starší už přeskakují onu pětašedesátku a mladí mnohdy ani nevědí, že mohou bez jakékoliv újmy pomoci v mnohdy kritických zdravotních situacích svým kamarádům, známým i neznámým. A tak si myslím, že pro dárcovství krve můžeme udělat nejvíc my sami. Máme příbuzné a známé, vnuky i pravnuky, kamarády z fotbalu nebo tenisu a tak pokud můžeme, je třeba jít vlastním příkladem a těm mladým vysvětlit, jak je to důležitá věc třeba pro motoristy, z nichž skoro každý den mnohý skončí se svým motocyklem na stromě nebo v příkopu, denně jsou stovky účastníků silničních nehod a transfuze je pro ně někdy životně důležitá. Televize mě podsunula tento nápad a tak moje vnuky, a je jim už přes dvacet, patřičně zagituju. Co nejdříve.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kája Kája | E-mail | Web | 30. září 2012 v 7:44 | Reagovat

Ano, dárcovství krve je pěkné, ale když si vzpomenu,jak mi brali trošku krve na test sedimentace,  říkám si, že ze mne dárkyně nikdy nebude. Dárce krve tedy velice obdivuju, že jsou schopni nechat si vzít tolik cenné tekutiny.

2 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 30. září 2012 v 16:11 | Reagovat

Při přípravě na operaci jsem si dávala předem krev. Tam jsem viděla dárce krve. Dostali minerálku, kolik chtěli vypít a svačinku. Brali si to sebou. Balenou porci šunky, sýra, rohlíky, džus, nějaké sušenky a mohli si tam říci o kávu, kterou jim sestra uvařila v malém bufetu v rohu čekárny. Moc jich tam nebylo. Byla jsem na odběru třikrát. Nějak se podařilo sestře pěkně vzorek mi odebrat a pak jsem se klidně dívala, jak moje krev stéká  hadičkou, aniž by mi to dělalo potíže. Zapínala a otevírala jsem pěst a povídala si s obsluhující sestřičkou. Pak jsem si uvědomila, že již před lety, kdy bratr dával mnohokrát krev , ode mne ji brát nechtěli- měla jsem v mládí ložisko TBC  sice negativní, ale bylo to proti předpisům. Možná by stačilo tu krev laboratorně přezkoumat, už nemám léta na darování, takže jen doporučuji všem, kdo mohou a jsou zdrávi, darujte krev, nikdy nevíte kdo z vašich blízkých nebo i vy sami ji bude potřebovat.

3 Liitokala Liitokala | 30. září 2012 v 21:53 | Reagovat

Krev bych dávala moc ráda, bohužel ale nemůžu... :-( Je škoda, že spoustu lidí, kteří by mohli, to vůbec nenapadne...

4 lejimada lejimada | E-mail | Web | 11. března 2014 v 12:11 | Reagovat

hezký článek... musím asi začít agitovat... jakmile dokojím budu opět darovat :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama