Červenec 2012

Až se jaro zeptá.../tulipány/

26. července 2012 v 7:16 | Old Boy |  příroda
Podzim a jaro proplouvají časem ruku v ruce, zvláště na zahrádkách, předzahrádkách, skalkách, rabátkách, truhlících, vodním roztoku a kdoví v čem ještě. Jde o to, že co na podzim nasadíte, z toho se na jaře potěšíte. Po letošní zimě, kdy vymrzly narcisy, tulipány i hyacinty je úvaha co s tím udělat neodmyslitelná. A tak si říkám, že do podzimu je ještě trochu času a je vhodné přiblížit některé druhy vašemu zájmu. Je-li to dobrý nápad posoudíte sami.
Tulipánů je tolik druhů a tak krásných až oči přecházejí. Tak si je vyjmenujme, případně prohlédněme:

Jednoduché rané

Calgary, Calgary Flame, Ice Lolly, Princess Irene

Výběr je daleko větší, ale tyto odrůdy se mně zdají nejhezčí.

Jednoduché plné

Double Dutch, Global, Desire Ollioules, Russian Princess

Tulipány mají také přízvizko král cibulovin a libují si na slunci. Když se zadaří a vysadíte je do propustné, výživné, neutrální a mírně kyselé hlinitopísčité půdy. Když takovou nemáte, sáhněte po písku a trošce rašeliny a výsledek se dostaví.

Crispa - třepenité

Aria, Card Black, Jewel Cummins, Lingerie

Všiněte si, že květy se po okrajích plátků opravdu třepí a získávají tak na zajímavosti. Když pod ně budete připravovat půdu pusťte rýč do země až na doraz.

Liliokvěté

Flashback, Lillyfire, Purple Dream, Red Shine
Určitě vám připomínají lilie, ovšem velikost květu je podstatně menší. A nakoupit by jste je měli do poloviny září, protože později jsou už přebrané. Výsadba nepočká. V zemi musí být do konce října.

Greigii

Czaar Peter, Pinocchio, Rosanna, Toronto Double
Protože výška květů nepřesahuje 25 cm, hodí se tyto tulipány s výraznými, jednoduchými a barevně lemovanými květy i na skalky.

Fosteriána

Border Legend, Pirand, Albert Heijn, Rosy Dream
Tyto hybridy vás potěší, pokud je nasadíte s cílem, aby bylo na jaře co do vázy. Dorůstají výšky až 50 cm a jsou velmi rané.
Jsou i další druhy tulipánů, ovšem vybral jsem jenom ty, se kterými mám zkušenosti a připadají mě k pěstování nejvhodnější.
No a počkám si, jaká bude reakce. Pokud se vám tento styl nabídky bude líbit, přidám v krátké době podobné prezentace s narcisy, hyacinty a drobnými cibulovinami. Uvidíme.



Podřigaťa.

25. července 2012 v 5:39 | Old Boy
Jistě vás překvapí, že název tohoto článku souvisí s jeho textem pouze tak, že navozuje náladu pro jeho obsah. Jak jste si už určitě všimli, rád se pochválím a ti, kteří sledují můj blog již několik let určitě vědí, že jsem se narodil na Valašsku a mám k této oblasti neotřesitelný vztah. Také proto, že důvěrně znám valašštinu, jazyk, nebo chcete-li nářečí, které se vkládalo do mé paměti už odmalička. A teď se dostávám k té samochvále: pořídil jsem si Slovník nespisovného jazyka valaského a pilně studuji slova, která jsem už zapomněl nebo jsem na ně nenarazil. Věřte nevěřte, pomohlo mně to natolik, že jsem se rozhodl napsat v rodném jazyce vzpomínku z mládí. Můžete se do ní začíst hned, jak si přečtete úvod ke slovníku. Předem se omlouvám za velikost písma, které si ovšem můžete zvětšit.

Usmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající se
Tož bylo to negdy v časoch, kdy sem chodil na gymnázium a mojím kamarádem byl Jara Pechů z Loukova. Jeho tata měl kvelb ve kerém prodávali všecko od tvarůžků až po chrptovicu z prasata.
Jara mňa na jednu nedělu pozval na výlet, že sa vypravíme na sv.Hostýn. V sobotu ráno sem sa uvelebil do vlaku a za půl hodiny sem byl v Osíčku, protože v Loukově tekráť eště vlak nestavil. Vystúpil sem. Mašina odfukovola páru, glajze sa leskly jak psovi kulky, výpravčí zapískal a potem zdvihnul plácačku,vlak sa rozjel do Bystřice pod Hostýnem a já sa vypravil po cestě do Loukova pěšky. Cesta byla eště prašná, sem tam kravicec nebo kobylinec a potkal sem leda jeden žebřiňák ze senem a bryčku s nejakým řezníkem, kerý vezl půlku krávy na prodaj do Bystřice a ten mňa potem svezl až do Loukova.
Jara už mňa čekal a jeho tata s mamú mňa povodili po tem kvelbě, strčili mně aji pár englišů a povodili mňa aji po dvoře. Tož nebylo to jak u nás, kde zme neměli ani jednu kuru, protože tata byl zahradníkem a kury mu hrabaly v záhonkách. U Pechů bylo kur tolik, že nebylo gde pořádně stúpiť a ostatní havěti jakby dal. Na střeše cukrovali holubi, v prasačáku chrochtalo prasa, v králičáku dupali králíci a na zahradě mečela koza. Aji měli jakési malé psíča, keré mě furt olizovalo nohu a jednu chvílu mě na ňu aji crblo. Na oběd byla zemňákovica a fazolová máčka ze zemňákama. Na zapití nám dali sodovku a potem nás vyhnali na zahradu. Do večera zme lozili po stromoch a koštovali, keré hrušky nebo jabka sú už súcí k snědku. Po večeři sem sa uložil v komoře na praščáku, přikryl peřinů a spal jak by mňa do vody hodil.
Ráno zme sa svézli s Jarovým tatů do Bystřice, kde jel nakupovať všeljaké víno pro jejich kvelb keré tam vozil jeden vinař z Břeclavi a dycky enem v nedělu. Pechovi měli auto, z kerého sa kúřilo jak z komína, búchalo a po cestě zme museli zastavovať u každého potoka a dolévať té potvoře vodu. Vyhodil nás u štácí a my zme sa vypravili na ten Hostýn. Prošli zme kolem bystřického kerchova a za chvílu to už bylo hodně do kopca a brzo nám začaly vadiť háby, keré zme si ráno navlékli, aby nám nebylo zima. Slůnko bylo už vysoko dyž zme došli k lomu, kde lámali kameň a měli zme už hlad až nám v břuchu kňučelo. A tož zme vytáhli chleba ze škračeniců, kerý nám dala teta Pechová na cestu a cpali zme sa jak nezavření. Najedli zme sa do Boha. Nezbyla ani drobinka. Po poledni budem chodiť po ptaní.
Už pod kostelem, jak začínajů schody zme měli žízeň a tož zme sa napili tej svatej vody, kerú každý vypruboval. Aji nohy zme si umyli. Před poledněm zme byli u kostela a potem zme pochodili po křížovej cestě. Tych pár šestek, keré zme měli zme utratili za cukrový růženec a Jara si kúpil teho fúkacího kohúta, kerý, dyž sa do něho fúklo, vyletěl jak steklý a zakokrhal jak dyž by bylo zrovna ráno. A začali zme měť zas hlad. Nadři na dlani chlupú, dyž jich ta néni. Za dvacet haléřů zme si kúpili eště sirky protože Jarovi napadlo jak sa najesť, dyž nemáme žádné groše. Na dolách pod Hostýnem teče potok a ten je prý plný raků. Tož to nám okříly hnidy. Z kopca to šlo v jedném hypě a za hodinu už zme strkali ruky pod břeh potoka a tahali na světlo Boží raky a aji jeden pstruh sa našel. A došly hody. Udělali zme oheń, rakom vytrhli prostřední šupinu z ocasa a dyž bylo dosť popela, zahrabali zme jich do něho a navrch položili pstruha. Ani zme ho nemuseli moc obracať. Za chvílu zme ho už koštovali a místo soli poslúžil popel, kerý byl na něm nalepený. V rozhrabaném popele byli raci upečení a červení jak raci.Z klepet zme vytrhávali kúsky masa a povím vám bylo tak dobré, že sa mně sliny zbíhajú eště včil. Holt bylo jeziva do boha. Voda z potůčka, nabíraná do dlaní zakončila naše hody.
Po cestě zme si vykládali a Jara sa mňa ptal estli nevím, co to móže byť když jeho tata dyž mu mama porúčala, aby schoval do almary klobúk, kerý měl na sesli. Tata jí pravil: běda temu domu, kde porúčá kráva volu. Hneď sem na to nepřišel, ale když sem v Osíčku seděl u okna ve vlaku a viděl, jak po cestě od lesa ide roba s nošú dřeva na zádoch a vedle ní chlap s košíkem hřibú, tož mně to napadlo.
MrkajícíMrkajícíMrkajícíMrkajícíMrkajícíMrkajícíMrkajícíMrkajícíMrkajícíMrkajícíMrkajícíMrkajícíMrkajícíMrkajícíMrkajícíMrkajícíMrkajícíMrkajícíMrkajícíMrkajícíMrkajícíMrkajícíMrkajícíMrkajícíMrkajícíMrkajícíMrkajícíMrkajícíMrkajícíMrkající

Včera, dnes a zítra

18. července 2012 v 7:58 | Old Boy |  ostatní
Včera
 



Dnes

Vypráví s nadsázkou učitel základní školy druhého stupně a hned v úvodu vybízí:
Lákají vás adrenalinové sporty? Už máte za sebou bungee jumping, let stíhačkou, potápění mezi žraloky či střemhlavý skok do propasti?
Tak zkuste něco opravdu nebezpečného-
- učit na základní škole
Pokud si myslíte, že učitelem může být každý, kdo 45 minut udrží křídu a moč, jste na omylu. Dnes verbují do školství důstojníky s výcvikem pro přežití v extrémních podmínkách. Současné učitelství je služba v permanentně nepřátelském prostředí bez možnosti obrany. Krizové situace tu jedou na běžícím pásu a napětí, stres a adrenalin stříkají jak Niagarské vodopády. Jedna hodina učitele rovná se tři hodiny v jiné práci. Zkuste si to jediný den! Vsaďte se, že o velké přestávce se budete cítit vyčerpaní, jako byste holýma rukama povalili stoletý dub, a po odpoledce radši strčíte hlavu lvovi do tlamy, než byste si znovu stoupli před tabuli.
Vítejte v klubu odvážlivců! Cestou za adrenalinovým nářezem si nevšímejte dopravního značení - všechny otočené a zasprejované značky jsou jen dílem žáků krátících si cestu z domova. Zásadně neparkujte před školou, pokud nechcete mít urvané stěrače, ucpaný výfuk, poplivané sklo.. Jo, ještě před otevřením školy si dojděte na záchod. Až tu budou žáci, mohli by vás na WC zabarikádovat. Pokud budete nuceni se jít vymočit během dne, stoupněte si zády ke dveřím. Jinak vás vyfotí mobilem a fotku pověsí na web školy.Po pravdě řečeno, dnešní základka druhého stupně je tak trochu odpadkový koš školství. Lepší žáci odešli na gymnázia a zůstalo to, co zůstalo. Abyste si užili, vybral jsem vám 9. třídu v čase, kdy jsou všichni přijati na střední školy. Člověk by řekl, proč sem vlastně ty vousaté a prsaté děti ještě chodí a nezůstanou radši doma, když se stejně odmítají učit? No protože je pro ně škola druh zábavy, estráda, show.
Tak, připraveni ke vstupu do třídy?
Totální výtlem
Nenechte se zmýlit malým počtem žáků v učebně. Zbytek přijde tak za čtvrt hodinky - musí nakoupit v Žabce naproti kuřivo, čipsy a redbuly. Když omladina dorazí, vevalí se s ní do třídy čmoud trávy, cigár a tabáku z vodních dýmek. Jakmile se žáci usadí, začnou si vyměňovat flašky s pitím (pitný režim zaručuje školní řád). Vzduchem létají z první do poslední lavice plastové lahve, které se občas za letu srazí. "Kreténe, debile, zmrde!" ozve se obvykle po takové kolizi, což druhá strana kvituje slovy: "Mrdám na tebe, čůráku vyjebanej! (oslovení "čůráku" je dnes mezi mládeží konverzační obrat stejně jako kdysi "vole").
Když ty štěbetálky za cenu vyřvaných hlasivek ztišíte, začíná nejklidnější fáze hodiny. Třetina třídy zalehne se staženými kapucemi na lavice dospat noc strávenou na ICQ či Wowku (World of WarCraft), třetina si začne vyřizovat korespondenci v mobilu a zbytek osazenstva tupě zírá vyrývaje žiletkou klikyháky do lavic či, patří-li k hnutí emo, do svého předloktí. Nyní můžete začít s výkladem. Ovšem i kdybyste jim říkali, že jste právě vynalezli elixír nesmrtelnosti, jedinou reakcí bude cedulka NUDA K CHCÍPNUTÍ! opřená o penál dívenky, kterou vzali bez přijímaček na gymnázium, přestože běžně píše "bríle", "výtr" či "lžýce".
Při psaní na tabuli dejte pozor, aby v křídě nebyl špendlík a uvnitř tabule přilepená vložka nebo použitý toaleťák. Nikdy nedávejte k rozboru věty jako Chlapec měl malého ptáčka, Láďa objel vesnici či Jedli jsme vejce natvrdo. Jakýkoli dvojsmysl dohání znalce Kameňáků a Prciček k nepříčetným záchvatům smíchu. Při "totálním výtlemu" začnou hýkat, nekoordinovaně sebou zmítají, až se smíchy svalí pod lavici, kde ještě dlouze tlučou rovnátky o lino. Žáci s největším počtem uhrů na cm² jsou dvojsmysly uneseni natolik, že zuřivě čmárají po lavici kosočtverce a nápisy PRC, MRD, ŠUK. Donutíte-li je to smazat, vylijí na lavici celý obsah ředidla a ve třídě je rázem nedýchatelno. Po otevření oken dozajista nějaký šikula zapálí na parapetu noviny, takže se dovnitř vevalí hustý dým.
To si snad děláte...
Vytrženi cvrkotem z letargie začnou žáci kolektivně syčet, bučet, mečet, mňoukat, vzájemně si prozvánět mobily či pouštět písně typu: "Jsem gay, jsem teplej!" Hoch, jenž za celý rok nesundal z hlavy kšiltovku, v níž vypadá jako lego panáček, na vás ukazuje vztyčený prostředník "jako že jste jednička" (vivat, Topolánek). Než se stačíte naštvat, nahrnou se zadní řady k oknu, protože po ulici právě projíždí bývalý propadlík na čtyřkolce. Po návratu do lavic zjišťují, že jim zmizel gel na vlasy, rozečtený Blesk či Inteligentní modelína (!). Během vyšetřování se ozývají výkřiky: "Drž hubu, prase, buzno, faráři!" Směřují k žákovi v přední lavici, který celou hodinu zarytě mlčí a provinil se tím, že nechodí s ostatními krást do Žabky ani hulit na kuželník. To víte, jsou to citlivé děti z rozvedených rodin a mají svůj názor.
"Můžu na záchod?" ptá se mládenec, který byl během letních prázdnin dvakrát venku, tj. 60 dní strávil od rána do noci u počítače, a už dávno ztratil pojem o realitě. Jelikož je tuto hodinu už sedmnáctý, kdo chce na WC, nepustíte ho. "To si snad děláte prdel? To je moje právo!" začne křičet a vy máte chuť srolovat závěsnou tabuli Práva dítěte, co visí na zdi, a prásknout ho s ní, až by hubou smazal tabuli. Ale nemůžete. Nemůžete jim zabavit mobil, vyloučit je ze školy ani poslat do zvláštní bez jejich souhlasu. Můžete od nich akorát tak chytnout vši, žloutenku nebo křivé obvinění ze sexuálního obtěžování. A tak se raději modlíte, aby někdo z té hordy konečně zavolal, že je ve škole bomba.
Tím adrenalinová lekce končí. Učitelé při evakuaci vybíhají naproti do Žabky vsadit si Sportku, jedinou vidinu záchrany, anebo je sanitky odvážejí rovnou do Bohnic, pokud si už předtím neprokláli srdce ukazovátkem. Ti největší šílenci zůstávají až do důchodu.

Zítra............?










Bublinky

16. července 2012 v 7:54 | Old Boy |  ostatní
Na jakou dobu odzvonilo nebývalým vedrům, které nás počastovaly v konci června a počátkem července nevím, ale dešťové kapky na okně vytvářejí bublinky a když do nich pozorně nahlédnete, můžete se i pobavit. Teplota letních dní se neměří na stupně Celsia, ale počtem přibývajících kočárků s miminky v květnu. A já na životě miluji tu jeho rozmanitost. Každý den mně nakrkne někdo jiný. A vy si uvědomte, že kdo se směje naposled, ten má dlouhé vedení a proto se smějte od začátku do konce.
Cestovky, pokud ještě nezkrachovaly si mnou ruce, protože na poslední chvíli klienti mění představu o dovolené na Lipně za týden na zlevněném Lesbosu. Na Lesbosu žijí také muži a i ten náš. A tak neplatí: Nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř nebo Usmívej se, zítra bude hůř...
Bylo nám oběma stejně. K nevydržení. Nejsem si jist, zda psi přemýšlí, ale já jsem vzpmínal, kdy v mém mládí bylo takové vedro. A myšlenky se zatoulaly až citátům, že když se někdo chce dožít stáří, musí s tím začít už v mládí. Pravda, kdysi jsem byl trochu namyšlený, ale teď jsem naprosto bez chybičky. Ptáte se, jaký byl můj třídní původ? Moji předkové byli neandrtálci. A jejich geny opatruji jako oko v hlavě.Našeptávají mě, že kdo před někým padá na kolena, musí být padlý na hlavu.
A tak jsme seděli, seděli jako ty dvě mouchy na žiletce a jedna povídá druhé: posuň se.
Poklepal jsem si na rameno, protože jsem celý život ctil moudrost, že když je život děvka, správný chlap ji plácne po zadku a jde dál.
Když mají manželé problémy tak za to můžou vždy obě strany. Jak manželka tak i tchýně.
Jsou i výjímky, kdy důvod je jiný.
Nejsem pesimista, spíš optimista, protože nad alkoholem nelze zvítězit, jen Moraváci remizovali. Posedávají po sklepích a koštujú vínko: Dá sa, nedá sa, dá sa svařiť. Hmmm, dá sa Pražákom. A mladá holka nad sklenicí piva dodává: ty vole to bylo léto. Červenec si teda vůbec nepamatuju. To chápu, protože ranní ptáče bez lahváče nikdy nikam nedoskáče.
Tak jsem si říkal co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek. Udělej to až pozítří a máš dva dni volna...Ovšem je třeba vědět, že za volný den se dá pokládat ten den, za kterým následuje volný den. A v potaz je třeba brát i myšlenku, že neodkládej na zítřek to, co můžeš odložit navždy.
A pokud vás láká téma lásky vězte, že láska je jako příklad z matematiky, Počítáš - zmýlíš se. Chceš se opravit, ale už je pozdě. Zvoní. Také hory přenáší, ale s Everestem ani nehne.
A projdi se se mnou sprškou bublinek, které tě možná zaujmou.
Jsem optimista i když optimismus je způsoben nedostatkem informací. Vím, že problém, který se do třiceti dní nevyřeší sám si nezaslouží pozornost. Už otec mě říkalnikdy neříkej, že něco nejde, protože se vždy najde blbec, který neví, že to nejde a udělá to. A také mě říkal, že každá práce se udělá sama, jenom se jí na to musí nechat dost času nebo kdo jinému jámu kopá, je u něj na brigádě.
Myslím, že toho už bylo dost a začínám přemýšlet o tom, že nikdo moudrý z nebe nespadl ale hloupé jakoby z něj shazovali.
A co říká třešnička na těchto bublinkách? Je lepší být krásná jako moudrá, protože průměrný chlap lepší vidí než myslí.

No néééé!

14. července 2012 v 8:29 | Old Boy |  ostatní
Když tak brouzdáte po světě internetu dovíte se věci, ze kterých jde hlava kolem. Nebo ne?




Pilný jako včelka. Takový úl včel, který vyprodukuje půl kila medu musí sesbírat nektar z více než dvou milionů květů.





Pokud jsi pravák, máš tendenci žvýkat jídlo na pravé straně úst. Pokud jsi levák, máš tendenci žvýkat jídlo na levé straně úst. Podobně je tomu i tehdy, jestli jsi pravičák či levičák. Jen to co žvýkáš se liší.


Pokud se na Islandu zastavíte v restauraci vězte, že tam dávání zpropitného považují za urážku. Pokud se zastavíte u nás v restauraci třeba U Schnellů a nedáte zpropitné, budou to také považovat za urážku.





Izrael nabídl Albertu Einsteinovi v roce 1952 presidentství, on ale odmítl. Přemysl Sobotka plánuje na svoji prezidentskou kampaň 30 mil.Kč.





Lidé v nudistických koloniích hrají ze všech sportů nejvíc volejbal. Lidé z nenudistických kolonií je chodí povzbuzovat.





Astronauti nemohou říhat - v kosmické lodi není zemská přitažlivost, která by oddělila tekutinu od plynů v jejich žaludcích. Že by jim to vadilo?







Mona Lisa nemá obočí. V době renesance bylo v módě je holit! Dovede si někdo představit, jak by vypadala dnes?





Starověké římské, čínské a germánské společnosti často užívaly moč jako ústní vodu. Dobrý typ pro reklamní výrobce a reklamní agentury.





Z důvodu rychlosti, kterou Země obíhá kolem Slunce, je nemožné aby zatmění Sluncetrvalo víc jak 7 minut a 58 vteřin..To máme kliku!







Sklo se rozloží za milion let, což znamená, že se nikdy neopotřebuje a může být nekonečněkrát recyklováno! Po kalíšku dáme, pak si zazpíváme....





Noc na 20. ledna je "Večer svaté Agnes", který je považován za dobu, kdy mladá žena sní
o svém budoucím manželovi. Celebrita, vrcholový sportovec, zazobyný podnikatel ?






Zlato je jediný kov, který nekoroduje, i když by bylo zakopáno v zemi tisíc let.Tak to je skvělé poučení, hned měním kuponovou knížku za cihličku.






Jazyk je jediný sval tvého těla, který je upevněn pouze na jednom konci. U žen nejpoužívanější.






Pokud přestaneš mít žízeň, potřebuješ se napít. Když je lidské tělo dehydrováno, mechanismus žízně se vypne. Ať tak či tak, pivo chutná vždycky.





Každým rokem 2.000 000 kuřáků buď přestane kouřit, nebo zemře na nemoci vyvolané tabákem. Byli jsme a budem.




Nula je jediné číslo, které nemůže být vyjádřeno římskými číslicemi. Případ pro koumáky.





V Americké občanské válce byli používání dravci k doručování dopisů a novin. Dnes jsou dravci používání k hlídaní letišť, aby doručování bylo bezpečné.






Písní Auld Lang Syne, je vítán Nový rok v téměř každé anglicky mluvící zemi na světě. Že ji neznáte. Ale ano. Přesvědčete se o tom, vložte název do vyhledavače a píseň si poslechněte.




Hučení, které slyšíme když dáme mušli k uchu, není zvuk oceánu, ale zvuk krve proudící v žilách ucha. Zároveň vás ujistí, že ještě žijete.



Když se po jídle napiješ vody, snížíš kyselost v ústech o 61 procent ...a nemusíš si dávat zákusek.






Banánovník se nemůže sám reprodukovat. Může se rozmnožovat pouze s pomocí člověka. Pohlaví člověka nerozhoduje.








Devět z deseti živých organizmů se vyskytuje v oceánu. O dovolených se tam ukáže i nějaký ten desátý.




Letiště ve vyšších výškách potřebují delší startovací a přistávací dráhu z důvodu nižší hustoty vzduchu. Aha. Proto se letiště v Andách budují jen do 3500 m.





Zub je jediná část lidského těla, která se sama nedovede zahojit....k velké radosti zubařů.







Ve starověkém Řecku hození jablka dívce bylo tradičním požádáním o ruku. Dívka přijala chycením jablka. Dnes místo jablka slouží naditá kreditní karta.







Inteligentní lidé mají ve vlasech obsaženo více zinku a mědi. A co ti s vyholenou hlavou?





Ocas komety vždy směřuje od Slunce. Z této komety vidíme jen část, protože zrovna padá do slunce. Zajímavé.







Kofein zvyšuje účinek aspirinu a dalších léků proti bolesti, proto je přidáván do některých léků. Potvrzuji, k ibuprofenu si dávám "smrťáka" a na chvíli zapomenu, že jsem spadl z višně.





Vojenský pozdrav pochází ze středověku, kdy rytíři zvedali hledí svého brnění, aby ukázali svou totožnost. Švejkův pozdrav se mě nepodařilo najít.







Pokud budeš na dně hluboké studny nebo vysokého komínu a podíváš se nahoru, uvidíš hvězdy i uprostřed dne. Věřím, ale do studny ani pod komín nepolezu.






Jahody jsou jediné ovoce, jehož semena rostou vně plodu...a ty se usazují pod zubní protézou.







Když člověk umírá, poslední ze smyslů, který ztrácí je sluch. První ztratí zrak. Aspoň že tak.





Měsíc se každým rokem vzdaluje od Země o pět centimetrů. Takže od mého narození jsem se vzdálil od měsíce o 385 cm. To jde.





Ve starověku si neznámí lidé podávali ruce, aby ukázali že v nich nemají zbraň. Dnes si podávají ruce aby zjistili, je-li v nich obálka s úplatkem.






Avokádo má nejvyšší počet kalorií ze všeho ovoce - 167 kalorií na sto gramů. Dodávám: je výborné ke krevetám, ale musí být tak akorát zralé.




Země se stává každým dnem těžší o 100 tun z důvodu dopadajícího vesmírného prachu. Proto denně pod sprchu!




Z důvodu přitažlivosti zemské není možné, aby hory byly vyšší než 15.000 metrů. A co přítažlivost ženská? Má také svoje limity?






Písmeno J se nevyskytuje v periodické tabulce prvků. Takových by bylo!




Vojáci musí zrušit krok, když pochodují po mostě, protože by mohli způsobit vibrace dostatečné k tomu, aby se most zbortil. Takže: zrušit krok!





V roce 2011 měl červenec 5 pátků, 5 sobot a 5 neděl.To se údajně stane jednou za 823 let! Říká se tomu 'pytle peněz". Letos to bude pouze 4, 4, 5.

Vyražte na vodu a užijte si pohodu.



Výstraha

8. července 2012 v 8:20 | Old Boy |  ostatní
Vykroutil jsem pyžamo do umyvadla. Pár kapek mně dalo za pravdu, že letošní parní lázně fungují i v noci a oproti těm "ozajstným" neskýtají sebemenší potěšení. Dovrávoral jsem k ledničce a vyndal láhev s vodou a upil až po palec. Nakouknutí z okna: slunce jako rozpálený kotouč z kovářské výhně, na teploměru 22 venku, 30 v kuchyni a na hodinách 5:32. Cestička k hygieně skončila pod sprchou a pohledem do zrcadla mohu řící, že se můj otrávený výraz poněkud změnil k lepšímu. Konvice sklapla a káva zavoněla za pár vteřin. Pyšní se tím, že je tentokrát jednička, nic s ní nezapíjím, na jídlo není chuť. Pomyslně si klepu na rameno, že jsem vlastně nechtě nastoupil na dietu. Večer to musím zkontrolovat na váze.
Prolétl jsem prvních pět stran Reflexu a zaujala mně hned obálka, na níž Roman Janoušek s golfovou holí na rameně konstatuje: "Stejně si vás všechny koupím." No né! Co všechno se dnes dá koupit!
K počítači je to jen pár kroků a klimatizace ve formě otevřeného okna nabízí přijatelné prostředí. Zřejmě funguje v tom horku lépe než já a nabízí mně v bedničce plody okurkové sezony. Že by se masožravé rostliny v Brazilii živily červy, které pod zemí "loví" do lepivých lístků jsem ještě neslyšel a jméno rostliny Philcoxia minensis mě spíše připomíná, že latinu jsem už dávno zapomněl. Přijetí kříšťálového globu na končícím karlovarském filmovém festivalu dojalo herečku Susan Sarandonovou což mně ani neudivilo, naopak mně udivilo, že australská miliardářka Gina Rinehartová, která disponuje v přepočtu 564 mld. Kč a přitom by si pro dolar nechala vrtat koleno. Proloženo pár bouračkami a skandály. Nechybí sdělení, že bujná Maďarka Vica Kerekes si na karlovarském festivalu zapomněla zapnout halenku a mistr světa v boxu Kličko porazil v šestém kole vyzyvatele Tonyho Thomsona. Musela to být rána jako když řidič ztratil kontrolu nad svým vozem a v úterý vyjel ze silnice v 65kilometrové rychlosti naboural do domu v britském Tiptonu.
Všeho moc škodí. Klepl jsem na mejly. Joj, 25! Klikám a klikám smazání až zbylo pouhých 6. Pro kamarády posílám prezentace a otvírám došlé. No né! Podívejte.








Tak tyto moudrosti se mně dnes opravdu hodí. Poskytují mně alibi na tyto dny, kdy jak vidíte chodím pomalu od ničeho k ničemu a lapám po dechu. A může stejně posloužit i vám, pokud se nacházíte v tomto stavu.












Přesunul jsem se k televizoru. Zrovna dávali hit z před dvaceti lety.
Tak to se mně netýká. Přepínám na dvacetčtverku.
No jo. Nebo třeba Sobotka povolá opět k veslu Standu Grosse, který na své čtyřistamilionové jachtě stále ještě plave nebo pozve do páru k veslu opět Paroubka, na Hrad bude přistrkovat Diensbiera a zlegalizuje severočeskou mafii k obrazu svému. Kdoví.
Usnul jsem v 7:14.