Když jsem si přečetl Téma týdne dostavilo se hned jako na zavolání jedno tvůrčí vnuknutí za druhým. Prvně jsem vysypal z hlavy otázku, co by se stalo, kdybych tento článek nenapsal. Odpověď: nic a možná by mnohý poděkoval, že jsem jeho čas nezkrátil o několik minut, které věnoval přečtení. A pak už jsem chtě nechtě začal sypat na papír každý smysl i nesmysl, který mě napadl.
Co by se stalo, kdybych si před 60 lety dal na Nový rok předsevzetí, že budu tuto
značku ctít a nechal bych si ji na pravou ruku za ukazováček a prostředníček
vytetovat. Neudělal jsem to a tím pádem jsem přišel do svých 45 let o 60 000 Kč v
tehdejších cenách. Naštěstí se na černá trička, která jsem rád nosil, nepřilepila ona smrtka s kosou, ale pohrozila mě pomocí zánětu močového měchýře a já to kouření spolu s tím tričkem pověsil na hřebík. A tak se nestalo, ale mohlo se stát, že bych si s ní zatančil valčík na rozloučenou.
Lidstvo má jen jedinou opravdu účinnou zbraň - je jí smích.
Opravdu by se stalo, kdyby se vlci vůbec nevyvinuli, nebylo ani spousta plemen psů? Kdepák. Jsou tu ještě další předkové.
Třeba kojot a šakal.Proto se také dodnes nerozluštil původ odmácího psa, který svým počtem mnohnásobně převyšuje všechny ostatní psovité šelmy dohromady.
Skutečnost je buď krajně nutná, nebo krajně zbytečná.
Kdyby ovšem nebyla vynalezena televize, možná bychom seděli po večerech u Člověče nezlob se, nebo žmoulali v prstech šachové figurky.
Co by se stalo, kdyby jsme se do takové hry pustili? Chtěl jsem si to ověřit a zahrál si uvedené Člověče nezlob se sám proti sobě. Vůbec jsem se nezlobil. A výsledek, když jsem se domotal k zrcadlu.
Konečně jsem nabyl trochu aerodynamického tvaru a bude se mě dobře prorážet to zamořené ovzduší, které denně vidím pomocí červených koleček na mapě při předpovědi počasí a nos mám natolik velký a ostrý, že jej mohu strkat i pod pokličku onoho popraskaného politického hrnce. Ovšem stále mně ještě zajímá, co by se stalo kdyby....
Když se opice zasmála svému obrazu v zrcadle, zrodil se člověk.
...v českých luzích a hájích vymřel smysl pro humor.
A je dobře, že se chceme smát i u zubaře, kde nám při stávajících poplatcích není nijak do smíchu a při ceně trochu kvalitnějších nádrad už vůbec ne.
Šťastný člověk, který se umí zasmát sám sobě! Bude mít vždy něco, co ho rozveselí.
JM | 16. února 2012 v 23:45 | 
Zde hledá
to člověče napij se je dobré