Láska je láska.

12. listopadu 2011 v 8:21 | Old Boy |  ostatní
"Láska je jama, do ktoréj padnú dvaja a vylezú traja."
Tento fórek mně řekl před padesáti lety přítel Slovák z Bernolákova, se kterým jsem studoval. No je starý, to musím uznat a už totálně neaktuální.
Scan0001_6.jpg
Kdepak by dnes milovník zamilovaně poulil oči a slečna cudně přívírala víčka s řasami trojnásobně zvětšenými řásenkou fy Hoptrop. Jsme už v jiném světě. Kolem nás se to hemží příteli a přítelkyněmi, ožilo přísloví, že "láska prochází žaludkem", o děti se vedou nebývalé soudní tahanice. Status manželství ovšem dále kvete v kruzích, které oplývají vysokými příjmy třeba proto, že umí hrát hokej nebo fotbal. Nevyhýbá se ani kruhům, které ke svému jmění přišli "po haluzi" a nedovedou vysvětlit jejich původ. A tak se není čemu divit, že po tak pracném úsilí získat je dělají všechno proto, aby o jeho podstatnou část nepřišli třeba prostřednictvím své manželky při dělení majetku při rozvodu. Na to ovšem je třeba mít fištróna a nezpackat to tak, jako to předvedl pan ministr Kocourek.
Všem, kteří uvažují o tom, jak uspořádat svůj budoucí život ovšem doporučuji sňatek i přes rizika, která jsou nabíledni. Je třeba jen se přizpůsobit současnosti.
Určitě vás nevyvede z konceptu rozhovor s tou, kterou jste náhodně potkal cestou z práce:
"Moc mne, Karle, zajímáte, můžete mi o sobě něco říct?"
"Jistě, Boženko, moje URL je http://www.facebook.com/karel."


Pokud se stalo, že vás nějaká dotyčná skutečně dokázala dotáhnout do rodiny s cílem, abyste požádal o její ruku, pak rozhovor s budoucím tchánem mohl být určitě zajímavý:
"Řekněte mi, prosím vás, proč mi chcete dát svoji dceru za manželku?"
"Pijete, mladíku?"
"Jistě, děkuji, ale nejdřív snad prohovoříme tu záležitost, ne?"
A pokud ona záležitost dopadla kladně doufám, že jste nepodlehl takové malichernosti, které se dopustil následující ženich:
"Svatba už byla skoro hotová! Proč ses nepodepsal?" ptá se známého po obrovském trapasu svědek.
"Farář měl jenom černou propisku a já nechtěl, aby naše svatební listina vypadala jako pohřební list!"
Předpokládám, že vám nebude položena ani následující otázka:
"Vy jste ženich?" ptá se oddávající mladého muže.
"Ne, ten je támhle u dveří, já jsem ve finále vypadl, ale po praktických zkouškách si mě nevěsta ponechala jako náhradníka!"
A toto vás doufám nepotkalo:
"Dobrý den, věřím, že dnešní den zůstane ve vaší paměti jako ten nejšťastnější ve vašem životě."
"Ale já se žením až zítra!"
"No právě proto."
Tento postup bych nedoporučoval, jsou zajímavější hry než je golf:
Svatební obřad, ženich v kvádru, na rameni pytel s golfovými holemi. Na dotaz nevěsty odpovídá: "Obřad tak za hodinu skončí a co budu dělat potom?"
Když už jste podstoupil obřad, mohla se vám přihodit i tato trapnost při svatební hostině:
Nevěstě se na svatbě udělalo nevolno, ženich ji vzal nahoru do ložnice a pochopitelně využil situace. Když se vrátí dolů, ptá se ho farář, jak to dopadlo.
"Dobře, dal jsem jí nějaké kapky a už je jí dobře."
Farář si ho prohlédne a pak praví: "Vidím, že lékárnu máte ještě otevřenou..."
Kdoví, možná jste se řídil průpovídkou "Kdo rychle dádá, dvakrát dává.
Táže se novomanželka manžela: "Jak se, prosím tě, píše slovo fiasko?"
"Proč se ptáš?"
"Ale to nic, já jen píšu dopis mamince, jaká byla svatební noc!"
A když už budete u konce s dechem?
Na smrtelné posteli leží 80letý milovaný manžel, otec, dědeček. Blíží se jeho poslední chvíle na tomto světě a kolem něj se shromáždila celá rodina, tj. žena, všechny děti, skoro všechna vnoučata a dokonce i několik pravnoučat. Všichni soucitně a v tichu čekají, až přijde ta chvíle.
Náhle se dědeček probere a povídá: "Povím vám, mí nejbližší, své největší tajemství. Já jsem se ve skutečnosti nikdy nechtěl oženit a založit rodinu. Měl jsem všechno. Rychlá auta, krásné ženy, mnoho přátel a bohaté konto. Ale jednoho dne mi přítel řekl: 'Ožeň se a založ rodinu, protože ti nebude mít kdo podat poslední sklenici vody, až budeš na smrtelné posteli a budeš mít žízeň!' A tak jsem se oženil a radikálně tak změnil svůj život. Večerní diskotéky s krásnými ženami nahradilo sledování seriálu s manželkou. Autem jsem vás, děti moje, vozil do školy a ze školy a na společnou dovolenou k moři. Peníze z konta se rozplynuly na vaše studia, děti moje. Krásné dny svobody odnesl vítr. A teď, když ležím na smrtelné posteli, víte, co je nejhorší?"
"Co, tatínku náš drahý?" ptají se všichni.
"Nemám ani trochu žízeň!"
A co na to Charlie Chaplin: "Symbolem manželství jsou snubní prsteny. Je sice pravda, že mnoho mužů nenalezne v manželství vždy to, v co doufali. Na druhé straně je však pravda, že je tam naštěstí zřídka čeká i to, co si zaslouží.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 12. listopadu 2011 v 14:37 | Reagovat

Pokud jsou symbolem manželství snubní prsteny, tak proč je nenosíme? Můj je mi malý-opravovat ho nechci. Manželův je mi dobře, ale nosit ho nechci: co kdybych ho ztratila? Doma nenosím totiž prstýnky žádné kvůli ,,práci" a tak...
No, a manželství už nám drží i bez nich.
Podle mne je to tím, že nemá cenu na těch pár let být buď sám nebo měnit přezralého za hodně zralého(mladý by si mne nevzal, neboť nemám miliony ani nemovitý či movitý majetek, nejsem ani slavná- tak na co, že?). ;-)  O_O

2 Amelie Amelie | Web | 13. listopadu 2011 v 21:43 | Reagovat

Děkuji za vtipy, zasmála jsem se:-) A obrázek je taky pěkný. Tu první větičku jsem kdysi taky slyšela. A není to pravda?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama