Listopad 2011

Mrťafa.

28. listopadu 2011 v 7:18 | Old Boy |  ostatní
539463_seznam.jpg telefon.jpg tn_obrazek_6564.jpg

Slovo mrťafa není až tak běžné, ale já je používám docela často a světe div se, v poslední době jsem naplnil jeho význam vrchovatě. Mrťafa je hloupý člověk nebo nemohlo. Račte si v mém případě vybrat. To, že mám pevnou telefonní linku, internet a televizi přes O2 není nic zvláštního, ovšem cena za tyto služby se blíží 1500 Kč a jako placenou službu mám možnost provolat 800 min./!!!/ za měsíc na pevné lince v rámci republiky. Není se tedy čemu divit, že když se objevila před domovními dveřmi sličná dílerka a s úsměvem nabídla podstatnou slevu, byla vpuštěna do bytu, usazena a mohla se vyjádřit k nabídce čaje nebo kávy. Přijala a vysvětlila. Společnost o2 nabízí novým zájemcům o jejich služby podstatnou slevu na jeden rok. Dosáhnout této slevy je snadné i pro ty, kteří už služby využívají. Když uzavřeme novou smlouvu na jméno mé manželky, bude měsíční sleva cca 600 Kč na světě. Načež zrušíme stejné služby, které o2 poskytuje na moje jméno. Do týdne přijde montér, napojí novou pevnou linku a bohužel, změní se nám původní číslo na toto nové. Modem nemusíme objednávat, protože použijeme ten, který mně dosud sloužil. A jak to bud za rok, až vyprší lhůta pro slevu? Zavoláte, že se zvýšením nesouhlasíte a pokud bude o2 na zvýšení trvat pohrozíte, že služby zrušíte. A oni vám slevu prodlouží, aby nepřišli o zákazníka.
V duchu jsem počítal: úspora za rok minimálně 6000 Kč na druhé stráně změna telefonního čísla. Tak to se vyplatí. A souhlasil jsem. Slečna vyplnila tři smlouvy: na hlasovou službu, internetové připojení s požadavkem bez modemu a digitální televize. Podepsala Lenka Uchtilová v zastoupení Nikolase Chalkidise. Podepsala na můj pokyn i manželka a já se tím pádem stal mrťafou se vším všudy.
Montér na připojení nové linky nepřišel, zato mně volali z o2, že objednaný internet nemohou dodat z kapacitních důvodů a nabízejí mobilní internetové připojení jako náhradu. Upozornil jsem, že jej nemám k čemu připojit, jelikož pevná linka, na jejíž číslo byl internet naplánován, nebyla zřízena. Prý bude. Přijel však kurýr, který přivezl mobilní modem a přesvědčil mně zs 596 Kč, že bez něj nebudu moci internet používat. Ten, který jsem používal doposud prý se nehodí. Volal jsem slečně, která se mnou smlouvu sepsala a pětkrát jsem se dověděl, že toto telefonní číslo neexistuje, podobně dopadl kýžený telefonát s panem Chalkidisem. A náhle jsem onemocněl. Pětatřicetidenní pobyt v nemocnici, těžká operace, rekonvalescence.
Na stolku se nakupily složenky a upomínky na placení internetu, k němuž nebyl přístup. Chyběla pevná linka.
Volali jste někdy na bezplatnou linku 800 02 02 02 o informaci, ověření účtu, nahlášení poruchy a pod.? Hrůza. Čekáte a čekáte a zpravidla seknete telefonem. Stejně když už se dovoláte, nevíte s kým mluvíte, nemáte žádný doklad o tom, co jste vyjednali a je vám ten hovor víceméně k ničemu. Já jsem se přes toto číslo pokusil protestovat proti postupu o2 a poukazoval jsem na to, že ze smluv nebylo nic splněno jen mně byl vnucen internet, který nemohu používat. Odpověď: z kapacitních důvodů jsme smlouvu nemohli splnit a jinak to nebude do konce roku. Tak jsem objednávku zrušil, internet rovněž a zaplatil všechno, co po mně požadovali, abych měl konečně od nich pokoj. Každý mrťafa by tak postupoval a já nebyl vyjímkou.
S hrůzou nyní čekám na další fakturu, co mně přinese za novinky. V příštím hovoru s o2 na otázku: "jak vám mohu pomoci" dám odpověď: "vyberte mně pohřební ústav."
Pokud na sobě náhodou pozorujete sklon k mrťafismu rozhodně se vyhněte jakýmkoliv nabídkám na změnu toho, co už máte "zabydleno"ve vaší rodině v souvislosti s možnými slevami, akcemi, výhodnými změnami atd. Zbavily by vás spousty času, zabředli by jste do promyšleného administrativního bahna a výsledkem by bylo,, že nejen nula od nuly pojde, ale přejde vás chuť podívat se alespoň občas do zrcadla. Pohled na mrťafu není až tak zajímavý, vím to podle sebe.

Přílepek: Díler mezi dveřmi. "Dobrý den mladá pani."
"Pomiňte, ale mně je už přes sedmdesát."
"No právě. Když si koupíte pernamentku do našeho salonu
krásy, bude vám tak říkat každý."

U3V: třpytivé noty

25. listopadu 2011 v 9:19 | Old Boy |  ostatní
Z minulé lekce o romantismu v hudbě na naší Univerzitě třetího věku zbývalo dokončit dílo Roberta Schumanna, což se během půlhodiny podařilo a já sledoval reakce mých "spolužáků" na výklad, který hýřil přemírou odborných hudebních výrazů, třeba instrumentace, harmonie, kvartový akord a spousta dalších. Nehnuli ani brvou a když jsem si šáhl do svědomí tak mně došlo, že pro tyto přednášky bych měl mít za sebou důkladnou teoretickou průpravu. A tak jsem také nehnul ani brvou a tak jsme všichni vypadali jakobychom tuto teorii měli v malíčku. A přešli jsme na skladatele pro nás z romantiků nejznámějšího, Frédérica Schopina.
220px-Chopin,_by_Wodzinska.jpg 10263--Eugene-Ferdinand-Victor-Delacroix--Chopin-TH.jpg
Polák s otcem, francouzským emigrantem a matkou ze zchudlé šlechtické rodiny, slavný romantický skladatel a klavirní virtuos, přezdívaný též jako básník klavíru. A o něm všichni víme a určitě jsme alespoň část jeho díla slyšeli a dokázala nás okouzlit. Kdo z vás byl v pařížském Louvre, mohl si tam prohlédnout Schopinův portrét jak vám jej nabízím vpravo nad textem. Vznikl neobvyklým způsobem a je z doby, kdy udržoval intimní poměr se spisovatelkou Geoge Sandovou. Francouzský malíř Delacroix původně namaloval obraz z portrétem obou umělců, ale nedokončil jej. V roce 1874 byla odříznuta část se Schopinem a ta se dochovala dodnes.
George Sandová mne v životě Schopinově zaujala proto, že jsem před pár lety projížděl při okružní jízdě po Mallorde místem, kde s ním 1838-1839 žila. Tento pobyt se pro něj stal osudným, protože onemocněl tuberkulozou, na kterou za deset let ve věku 39 let v Paříži zemřel a tam je také pochován. Jeho srdce je však uloženo ve stříbrné schránce ve Varšavě.
george-sand.jpg george-sand_2.jpg 220px-Sand-Nadar_1.png
Sandová, považovaná za zakladatelku feminismu, přežila Chopina o 27 let a její bouřlivý život včetně rozchodu s Chopinem je popsán na
Jak již bylo řečeno, Chopin byl klavirista par excellence a s tím koresponduje jeho dílo. Improvizační umění sálá z Preludií, melodické jsou jeho Nocturna, poklona Polsku připadá šedesáti Mazurkám a slavnostním Polonézám. Slavné jsou i jeho valčíky a rovněž první a třetí klavirní sonáty. Je dodnes jedním s nejhranějších skladatelů a jeho konkurenty jsou jen Antonín Dvořák a P.I. Čajkovskij.
Tato pamětní deska připomíná v Praze, že zde často byl a koncertoval.
A jak ta dnešní přednáška skončila. No přehráli jsme si několik ukázek a to s takovou hlasitostí, která se blížila kadenci rockových koncertů, když sedíte v první řadě. Do poznámkového bloku jsme si napsali nadpis NOVOROMANTISMUS a ten rozlouskneme za čtrnáct dní.

Časy se mění

24. listopadu 2011 v 8:05 | Old Boy |  ostatní
Dočkej času, jako husa klasu. A tak jsme se my muži dočkali. Naše dcery se nevdávají a když už, tak za pět minut dvanáct a raději žijí s přítelem. Děti rodí po třicítce aby si nenarušily karieru a utíkají z kuchyně i domácnosti, s manželem vydrží pár let a jdou opět na volnou nohu i když se na ni postavily samy, nebo jim ji přiřkl jejich manžel.
notbook.jpg
Co jsem ovšem nečekal je skutečnost, že ženy o generaci až dvě starší nelenily a přidaly se k tomuto trendu, i když pouze okrajově.
stari,ale_jari_15_(D_C)_1.jpg
Kde jsou ty časy, kdy v zimních večerech drhly ženy peří, aby bylo co dát dcerám do manželství.
stari,ale_jari_08_(D_C).jpg
Panimáma si našla místo, kde by si vyspravila důchod a vypadá to, že se jí podaří přispět státu a majiteli herny slušnou částkou.
stari,ale_jari_07_(D_C).jpg
Užívat si života se u žen stává běžným i v důchodovém věku a tak když jedna se houpe, ostatní se věnují v životě ženském činnosti číslo jedna, popovídání si o čemkoliv od a až po z a od z zase až po a.
stari,ale_jari_10_(D_C)_1.jpg
Po pravdě řečeno na bowling nechodím a tak s potvrzením autentičnosti tohoto obrázku nemohu sloužit. Nijak bych se ovšem nedivil, kdyby to byla čirá realita.
stari,ale_jari_12_(D_C).jpg
Vnuk se po svém zamilovaném nářadí začne co chvíli shánět. A tak je možné, že babičku doběhne a dá ji první lekcí třeba jen na rovině.
stari,ale_jari_13_(D_C).jpg
S takovou si ženy budou užívat čím dál více oslav vysokého věku a plamínky jejich života se budou prodlužovat.....
stari,ale_jari_11_(D_C).jpg
....zatím co my muži budeme i v důchodě přivydělávat, abychom to všechno svým ženám mohli dopřát.
stari,ale_jari_14_(D_C).jpg
I když už jste o berlách, přece jen je stále aktuální držet vás zkrátka.

Přílepek:
Ptá se pocestný babičky: "Načpak máte tu pistoli?"
"To kvůli znásilnění!"
"Ale já vás nechci znásilnit!"
"Ale budeš muset!"

Expedice oksroN: předvánoční

22. listopadu 2011 v 5:58 | Old Boy |  cestování
Posledně jsem vás spolu s naší Expedici 2011 nechal dojet až celých 50 km za Helsinky do kempu, který byl už čistě finský, čili nechyběla sauna.
IMG_1371_2.JPG
Když jsme mrkli na mapu, rozhodli jsme nijak nespěchat. Uděláme si takový lážo plážo den s tím, že bychom měli přenocovat někde kolem Kemi. I tak nás čekalo přes 600 km jízdy a tak jsme jeli a jeli, kde bylo něco zajímavého zastavili, dopřávali si rozmanitostí z našich zásob i když chleba už neposkytoval žádnou chuťovou inspiraci.
P1110753_1.JPG
Dámy prominou ukázku z jedné nucené zastávky a povšimněte si té perfektní disciplíny.
P7060432.JPG
Delší přestávku jsme si udělali u města Oulu na pobřeží Botnického zálivu a litovali, že si nemůžeme Oulu prohlédnout. Nezbývá, než abychom společně nahlédli do průvodce a řekli si, co jsme vlastně museli oželet.
Oulu je velké asi jako naše Olomouc a pyšní se také univerzitou, několika muzei jako třeba geologickým, automobilovým nebo uměleckým. Jedničkou je zoologické muzeum, které je součástí univerzity a botanická zahrada. Ta se nachází na břehu jezera Kuijvasjärvi, vegetuje rovněž pod ochrannými křídly uneverzity. Dva obří skleníky ve tvaru pyramidy poskytují útulek pro tropické a subtropické rostliny, rostliny nenáročné na teplo hostí venkovní prostory zahrady. Škoda. To by bylo prima.
Mistní divadlo má tak kostrbatý název - Oulun Kaupunginteatteri - že je nelze ani vyslovit. Nebo muzeum vědy, první na světě - Tiedekeskus Tietomaa. A naše mužstva jezdí do Oulu hrát hokej se zdejším špičkovým klubem.
P7060435.JPG
Sednout si do tohoto vehiclu se nikdo z nás neodvážil i když to lákalo. Jenom jsme podotkli, že u nás by nevydržel na svém místě ani půl dne.
P7060455.JPG
V kempu, do kterého jsme k večeru přijeli, bylo všechno jak má být a cena dvou chat,140 €, nebyla vzhledem k vybavení až tak vysoká. A co je to navěšené kolem toho stromu? Ví Bůh. My to neodhalili.
IMG_1379_1.JPG
Zdenek vtipkoval: "Nemáte šestnáctku matku?" A hned posloužil odpovědí: "To nemám, ale můžu z ní udělat."
IMG_1383.JPG
I takový čistič bot existuje. Nevím, zda jste už někdy podobný viděli, já ovšem poprve.
IMG_1397.JPG
A že by poblíž kempu nebylo jezero? No to snad nemyslíte vážně. Bylo tu a my se hádali, které to je v počtu těch tisíce finských jezer.
P7040425.JPG
A druhý den po deváté jsme už byli u poutače, který jsme ovšem už viděli v roce 2005. Lákal nás znovu na skutečnost, že jsme zrovna přesně na čáře polárního kruhu a v Napapiiri Arctic Circle. Po pravdě řečeno celý tento světově známý a masově navštěvovaný projekt jakoby z oka vypadl pořádnému kýči. My však neodolali a dali se zlákat.
P1110763.JPG
Marian tu ještě nebyl a tak nezbylo, než mu říct, co jsme o Santa Claus Landu věděli. Byl otevřen o Vánocích v roce1998 a Santa Claus si zde zřídil druhé sídlo, protože pravým domovem je mu finský Lapland, Korvatunturi. Je to místo, odkud může kouzelný dědeček naslouchat a číst přání všech dětí.
P1110771_1.JPG
"Tak vás vítám a místa je tu pro vás dost. Najednou v mém parku může být až tisíc lidí a moji cifršpioni mě řekli, že vás přijde až 4000 denně ze všech koutů světa. Tož to mne těší. A možná vás překvapím. Všechno je tu sice vánoční, ale bavit se můžete sáňkováním, povozit se na saních, tažených soby, vylézt po lezecké stěně, prověřit své síly na šlapacím vrtulníku nebo navštívit multimediální divadlo. Ale protože je dnes 4. července, můžete využít s mé nabídky jenom část, ale i tak to stojí zato."
IMG_1405.JPG
Prostoru habaděj, žádné placení prakovného a tak jsme za chvíli připraveni k procházce po parku, na k terou jsme si vyhradili dvě hodiny. A jestli jsme platili nějaké vstupné si už nepamatuji.
IMG_1426.JPG
Obchodů je tu spousta a suvenýrů jakbysmet. A dá se říci, že kvalitních a zajímavých. Jsou to vesměs řemeslné výrobky Laponců /Sámů/ a dostanete tu ten pravý laponský pletený svetr, rukavice, čepice, sobí maso, různé výrobky z bobulí nebo pravý finský nůž, který vám vydrží celý život, pokud jej neztratíte. Já si koupil stylovou kuchyňskou zástěru a vyrazil s ní u večeře všem ostatním dech.
P1110760.JPG
Pokud chcete vstoupit do domu Santa Clause, není problém. Co tam všechno uvidíte, tak z toho se vám až zatočí hlava a zalitujete, že je čas tak neúprosný.
P1110766.JPG
Mezi závěsnými květináči snadno vstoupíte do prodejny, kde musíte tvrdě držet peněženku na dně kapsy, protože především kožené řemeslné výroky a kožešiny lákají víc než porno odkvetlého šedesátníka.
P1110762.JPG
V té spleti, pokud jste už uvnitř, vás lákájí ještě tisíce dalšího suvenýrového zboží ať se podíváte kamkoliv.
IMG_1409.JPG
Tady ovšem neváhejte. Když si koupíte pohlednici se známkou, vypíšete, že jste si už v červenci vzpomněli na adresáta a posíláte mu pozdrav a přání z vánoční Mekky a odevzdáte ji u okénka, můžete si být jisti, že o Vánocích onomu adresátovi uděláte opravdu radost. Zvláště když na pohlednici bude vyjeveno prostředí, kde se momentálně Santa usadil. Já, který věřím na Ježíška, jsem příležitost nevyužil a když, tak to zkusím na Božím Daru /nebo kde ta pošta je/ a udělám totéž, ovšem prostřednictvím toho mého robátka z jesliček.
IMG_1414.JPG
Posledně, když jsme tu byli, tak na sloupu byla neuměle přitlučena tabulka s nápisem Praha a příslušnýné kilometry. Třikrát jsem dokola obešel, ale cedulky byla už pryč.
IMG_1416.JPG
Místo k fotografování přímo určené. Stan s občerstvením, posezení a když už, tak už.
IMG_1418.JPG
Strčíte hlavu do připravených otvorů a už máte ten severský i vánoční šmrnc.
P1110758.JPG
Alespoň neobejít zadní část parku by určitě bylo chybou a tak jsem tuto procházku absolvoval.
P1110768.JPG
Ohrada mně zabránila nahlédnout do typického laponského obydlí, kde se spí za tuhých mrazů na podlaze pokryté větvemi a v kožešinách.
IMG_1402.JPG
Parkoviště se poněkud zaplnilo a tak ještě pár minut a budeme u svých "ořů". Je kolem čtrnácté hodiny a čeká nás cesta do Karasjoku, významného městečka sámského /laponského/ obyvatelstva. A tam se příště sejdeme.
A moment. Dolehla na mne trochu vánoční nálada, na vás ne? Vždyť vánoce už klepou na dveře.

Odtučňovací recept

21. listopadu 2011 v 6:26 | Old Boy |  ostatní
is 1.jpg 98_10_small.jpg is_7.jpg

Tož byl sem minulú sobotu na zabíjačce a kromě výslužky mně aji dali desetero, keré mňa má udržať při štíhlej liniji. Šak vím, že s tú obezitú takej lomcujete a tož vám to desatero strčím před oči:
1. Dyž neco jíte a nikdo sa na vás nedívá, tož to nejsú žádné kalorie.
2. Na zabíjačce sa naládujte co to ide aji věc, dostanete třeba sračku a kalorie nebudú ani v řiti.
3. Estli vás jazyk svrbí na čokoládu, zapijajte ju slibovicú. V břuchu sa to promíše a kalorie ostanú na dně.
4. Na hosťoch s jídlem nešanujte, za pár dní poznáte, že ste z nich nejchudší.
5. Dyž je nejaká žranica, kalorie sa počítajú enem temu, kerý zežere najvjac.
6. Mlse, keré sníte u televize nejsú jídlo, ale zábava. A tož sa pobavte se sušenkama, zmrzlinama, oplatkama a móžete aji vaječný koňak.
7. Dyž si dáte špek, škvarky, klobásky nebo aji uzeného žebra ze zdravotních důvodů, nic sa nestalo. Budete zdraví a červení jak ta řepa.
8. Co do vás vleze při vaření také není jídlo, ale koštovačka.
9. Jídla stejné barvy jak třeba špenát a keĺ nemajú žádné kalorie, bude to, jak byste nezjedli nic.
10.Obezita je nemoc a estli má proti ní tělo s chuťú bojovať, musíme sa pořádně najesť, aby mělo dosť síly.

A staříček říkali: Ženská bez břucha je jak hrnek bez ucha.

Pro strýčka Příhodu

20. listopadu 2011 v 6:08 | Old Boy |  ostatní
Když jsem si ráno protřel oči a začal snovat děj dnešního dne, napadlo mne, že nastal čas, abych upevnil na zeď obrázek, který mně věnoval můj přítel k narozeninám. To mne napružilo natolik, že jsem vypadl z postele tempem nebývalým a ranní zkrášlování a dobití sil vydatnou snídaní jsem tentokrát odbyl. Co budu potřebovat? Kladívko, dva hřebíčky a jeden háček. Nebo dva? Obrázek mne ubezpečil, že stačí jeden. A tak jsem se vypravil do garáže k pracovnímu stolu, abych potřebné věci našel. A v tom byla ta potíž.
Když jsem otevřel první šuplík uvědomil jsem si, že většina předmětů patří do mnoho let hýčkané skupiny "pro strýčka Příhodu". Myslím, že většině z vás nemusím říkat, kdo strýček Příhoda je. Možná a spíš určitě mu ponechávate rovněž výsadní místo v různých zákoutích vašeho bytu nebo domu.
Pro mne je strýček Příhoda příbuzný, se kterým se zdravím jen jednou, dvakrát za měsíc a jinak v klidu odpočívá a čeká, kdy se zase ukážu. Jeho služby jsou však stále po ruce, ovšem on sám má jednu nepěknou vlastnost: roztahuje se v prostoru a zabírá čím dál více místa. Navíc se neumí vyjadřovat a tak vám nenapoví, kde je to, co právě hledáte, jelikož to potřebujete.
V šuplíku byla taková směs šroubů, hřebíků, závlaček, matiček a podložek, že najít dva hřebíčky potřebné k upevnění háčku, který jsem ovšem prozatím také nenašel, trvalo deset minut. A háček? Po drahné chvíli mně došlo, jestli nebude někde v nářadí a skutečně tam byl. Po půlhodině hledání jsem šel hledat ještě kladívko, to ovšem bylo na svém místečku v příruční bedně. Metr na vyměření vzdáleností tam byl rovněž. Strýčka Příhodu jsem pochválil i když se pochechtával, že mně ten čas s instalací obrázku pořádně natáhl.
Na člověka někdy přijde světlá chvilka a to se stalo i mně. Rozhodl jsem se udělat u strýčka Příhody inventuru a případně odvézt na skládku všechno, co zbytečně zabírá místo a je mně to víceméně k ničemu. A tak vám mohu předložit inventární seznam:
V garáži pět ojetých pneumatik čeká už nejméně pět let na protektorování, ke kterému rozhodně nedojde, protože jsou už moc staré a po všech stránkách se to nevyplatí. Třináct krabic od zakoupených spotřebičů zabírá pořádný kus prostoru a za posledních deset let jsem žádnou k vrácení v rámci záruky nepoužil. Z půlkilové vazeliny jsem naposled před třemi lety vytlačil na prst housenku vazeliny a natřel nepříjemně skřípající panty dveří do garáže. Mezitím jsem ovšem vrata zaměnil za ovládané automaticky. Kapalinu do ostřikovačů a brzdovou kapalinu mám v regálu tak dlouho, že si ani nepamatuji, kdy jsem ji koupil a upozornění, dokdy je obsah lahví využitelný, je už zcela nečitelný. V garáži jsem s inventurou pokračoval, přešel pod schodiště, do komory, kotelny i zahradní verandy a zhrozil jsem se, kolik mám doma zbytečných věcí, z nichž jen čirou náhodou jednou za čas některou použiju. Rozhodl jsem se proto, že strýčka Příhodu vystěhuji, nevím ovšem, kdy k tomu dojde, jelikož přívěsný vozík za auto má na pravém kole vychozené ložisko a nedá se s ním jezdit. Pokud ložisko v příštím týdnu v garáži nenajdu, budu muset koupit nové a to zas nevím, jestli nezapomenu. Tož tak jde život.

U3V: první velikáni romantismu

18. listopadu 2011 v 6:28 | Old Boy |  ostatní
I na tuto lekci hudby, která se zrodila v období romantismu jsme se sešli my studenti Univerzity třetího věku skoro v plném počtu, štěbetali před začátkem přednášky, pozorně naslouchali a litovali, že není dán prostor pro naši iniciativu, jako jsou třeba dotazy nebo vlastní postřehy.
Tentokrát nám byli představeni dva klasici romantismu, Felix Mendelson Bartholdy a Franz Schuman. Třeba mně, který náposled noty viděl někdy v šestnácti letech, když jsem chodil s pouzdrem v ruce a kamarádi na mně pokřikovali, že nosím čagan v kufru, mně tato jména mnoho neříkala. Rok jsem tenkrát vydržel cvičit na tahový pozoun a pak mně to přešlo, protože lákadel na činnost bylo tolik, že jsem nevěděl, kde prvně skočit. A tak mám teď na stará kolena možnost ucpat tu díru ve vědomostech a poslouchám a dělám si poznámky.
Felix Mendelson byl označován jako druhé zázračné dítě po Mozartovi a k životu a práci měl vše, co jen si mohl přát. A tak se není ani čemu divit, že měl i svůj vlastní orchestr, který dirigoval a který mu přehrál jeho díla ihned po jejich vzniku. A nebylo jich málo. Nejslavnější jeho skladba je asi Předehra ke Snu noci svatojánské a pro mne jednoznačně Svatební pochod, bez jehož melodie se dnes odbývá jen málokterá svatba a neodbyla se ani moje. Symfonie psal už jako malý kluk, vynikají však Skotská, Reformační a Italská. A z té první jsme si kousek přehráli a nebylo vidět, že by někoho z pléna uspala. Druhý houslový koncert E-moll mají dodnes v repertoáru nejvýznamnější součásní housloví interpreti. Pokud mohu posoudit je jeho hudba hladká, sladká a líbivá. Jeho život však stínila skutečnost, že byl Žid a měl spoustu nepřátel.
Rodinné zázemí dalšího významného skladatele Roberta Schumanna bylo ovšem podstatně jiné. Matka trpěla těžkými záchvaty a pokusila se o sebevraždu, jeho sestra Zuzana sebevraždou přišla o život a jeho otec zemřel poměrně mladý na infarkt. A tak Robert celý život žil ve strachu, že podléhne šílenství, což jej víceméně na konci jeho života v roce 1856, tedy v šestačtyřiceti letech, udolalo v psychyatrické léčebně, kde poslední dva roky života setrval. Přesto je považován za významného hudebního skladatele 19. století a jeho dílo je obsáhlé. Jeho žena Clara byla rovněž skvělou hudebnicí, byla interpretkou všech jeho skladeb, porodila sedm dětí a víceméně tolerovala několk vedlejších vztahů Robertových. Ten z počátku psal "do šuplíku" a když první svou skladbu prodal a měla úspěch, otevřel šuplík dokořán a prezentoval se na prvním velmi úspěšném koncertu v Paříži. Život jeho rodiny však byl provázen nadále finančními problémy. V Čechách byl několikrát, v roce 1846 koncertoval v Praze a v Brně a o rok později měl společný koncert s manželkou v Praze a tam se seznámil s Bedřichem Smetanou.
Rozsáhlá je jeho písňová tvorba, 4 symfonie, klavírní koncerty a cykly. I z jeho díla jsme si poslechli ukázku jedné písně i celkové hodnocení jeho tvorby.
A pokud jste se ve čtení dostali až sem, možná jste si položili otízku, jak jsme my, postarší studenti "propluli" těmi dvěmi hodinami výkladu o životě a díle těchto dvou významných romantických skladatelů. Nevím jak ostatní, ale mně výklad připadal příliš "školský" a přivítal bych, abychom se mohli i my svými poznatky podílet na výsledku přednášky.

Přílepek: Muzikologie je ve vztahu k hudebníkům jako ornitologie k ptákům.

.

Dvě v jednom.

15. listopadu 2011 v 18:17 | Old Boy |  cestování
Dvě místa na jednom blogu to mně napadlo, když jsem se vrátil ke slibu z března, kdy jsme byli spolu na návštěvě výstavy kamelií a chtěl jsem popsat i slíbenou návštěvu skleníku Květné zahrady v Kroměříži. V něm je velmi pěkná sbírka tropických i subtropických rostlin, kaktusy a sukulenty nevyjímaje. Připomělo mně to procházky po Puerto de Santa Cruz na Tenerife, což je jeden z Kanárských ostrovů. A tak budete na obrázky jenom koukat a případně pokyvovat hlavou, že tytéž rostliny máte i v obýváku nebo verandě a já vám mezitím povím pár zážitků z mých dvou návštěv tohoto ostrova.
4c492774a4cafc27a4f70100.jpg
V tomto skleníku se můžeme porozhlédnout po pestré směsici rostlin, které nás okouzlí svou svěžestí a různorodostí.
img-6984.jpg
Na Tenerefe a Puertu de la Cruz nás zase čeká spousta zážitků, spojených právě s přírodou a jejími krásami.
P3050256.JPG
Když jsem poprve cestoval s manželkou na Kanárské ostrovy a hned na největší z jejich ostrovů, Tenerife, byly moje představy poznamenány několika okolnostmi. Tato turistická destinace byla opředena až bájnými představami o krásách ostrova, skutečností, že v roce 1977 na zdejším letišti došlo k největší letecké katastrofě všech dob, při které zahynulo 583 lidí a na ostrově se tyčí nejvyšší hora Španělska Pico de Teide /3718/. Víc jsem nevěděl.
P3050257.JPG
Brzy jsem se však dověděl, že v seskupení Kanárských ostrovů vedle Tenerife existuje ještě šest dalších ostrovů, které pokud je seřadíme podle jejich významu, pak je jejich přehled následující: Gran Canaria, Fuenteventura, Lanzarote, La Gomera, Il Hierro a La Palma. Na Gran Canarii jsem o pár let později prožil také 14 dní a Lanzarote navštívil zcela náhodou, když jsme tam měli po startu letadla na Tenerife mezipřistání, o kterém jsme nevěděli. A až do mezipřistání jsme nevěděli ani to, že s námi cestuje Eva Pilarová, která po přistání pilně fotografovala a činí tak na vysoké úrovni dodnes. Trvalo mě drahnou chvíli než jsem ji poznal, protože ženy , které známe výhradně s mejkapem bez něj ztratí zcela glanc.
P3050258_2.JPG
Na Tenerife jsme měli ubytování v hotelu ve druhém největším městě ostrova Puerto de la Cruz. Jmenoval se Turquesa Playa. A byl to hotel opravdu fešácký, vybraný z last minute, se čtyřmi hvězdičkami, all inclisive a v něm sklenička šampaňského před snídaní, jednou týdně slavnostní večeře s vepřovou kýtou na grilu, uzeným lososem a nespočetným výběrem všeho možného v mnoství co srdce ráči. Pokoj s výhledem na Playa Jardin /zahradní pláž/.
P3050259.JPG
Playa Jardin je nejhezčí z tenerifských pláží a je vysypána černým sopečným pískem, který slunce rozpálí na teplotu, která může být až nepříjemná. Pláž je obklopena krásnou subtropickou zahradou, která mne lákala víc než dvacetistupňová voda v moři. Strávili jsme na ní skoro každé dopoledne a záběry, které jsem pořídil kamerou vydaly na dvacetiminutový film.
P3050260.JPG
Za tímto velmi příjemným místem ve vzdálenosti asi jeden kilometr se nachází světoznámý Loro Parc, do kterého můžete zajet rekreačním vláčkem, dnes už známém z mnoha měst na naší planetě. Je to vlastně botanicko-zoologická zahrada a je nejvyhledávanější atrakcí ostrova Tenerife. Už při vstupu vás /s vašim svolením/ vyfotografují a když odcházíte, nabídnou vám hotové fotky jako suvenýr. Berte nebo neberte, plaťte nebo neplaťte.. V zahradě kralují papoušci a je jich zde údajně kolem 300 druhů, což je světový unikát, najdete tu však v klecích celou plejádu zvířat tygry počínaje a šimpanzi konče. Tučňáci se tu promenádují v největším výběhu na světě a ve velkých akváriích nad vámi plavou dvoumetroví žraloci a různí obyvatelé moří. A to nemluvím o cvičených kosatkách a delfínech, na jejichž produkci se můžete podívat. A zvířat je tu opravdu hodně. Samostatný pavilon mají i gorily a je tu také jeskyně, ve které visí ze stropu a stěn ušatí netopýři
P3050262.JPG
Celý komplex je zasazen do subtropické zahrady s jezírky plnými ryb a exotických ptáků, najdete zde překrásné orchidearium i thajskou vesnici a když už si potřebujete trochu odpočinou sednete si do třírozměrného kina a kocháte se záběry z přírody Kanárských ostrovů. No nekupte to i když vstupenka pro dospělého stojí 33€.
P3050263.JPG
Když projdete celé město až na okraj k moři, a je to tak zhruba dvacet minut lehké chůze, dostanete se k Lago Martinez, největšímu komplexu bazénů na ostrovech. Je jich celkem sedm, různých velikostí a tvarů, odpoledne z větší části využívaných. I tady jsme ztrávili několik pěkných odpolední, nabyli trochu tmavější odstín kůže a pro vnuka jsme v krámku zakoupili prak, ze kterého měl po našem návratu velkou radost.
P3050264.JPG
Rád jsem se byl podívat v malé botanické zahradě, která je snad nejstarší na světě, protože byla založena v roce 1774 a jmenuje se "Orquideas jardin". Zaplatil jsem 4€ a mohl si prohlédnout zahradu i skleník se spoustou krásných květin, zejména orchideí. Co mně ovšem velmi zaujalo, že je tu koutek Agathy Christie i s její souchou který připomíná, že v tomto městě v roce 1927 pobývala a napsala detektivku "Záhadný pan Quin".
P3050265.JPG
Na počasí pozor. Je tu velmi nestálé. Vítr od moře žene mraky na hradbu hor na které z nich vypadávají srážky a tak často prší i když ne moc intenzivně a dlouho. Tím je dáno, že severní pobřeží ostrova je zelené, pokryté rostlinami všech možných druhů. Mraky se zbaví vody na pohoří a jižní část ostrova je suchá až příliš. Není ovšem problém půjčit si auto a zajet si ráno na jih na Playa de las Americas a večer se zase vrátit spálení od sluneční lázně .
P3050266_1.JPG
Auto jsme si na dva dny půjčili asi za 2500 Kč, ovšem na jih jsme se nevydali. Docela nám stačilo slunce, které nás hřálo skoro po celý den a tak jsme auto využili k cestě do hlavního města Kanárských ostrovů, které sídlí na Tenerife a jmenuje se Santa Cruz de Tenerife. Strávili jsme tam celý den a prohlédli si velkou rybí tržnici, různé atrakce provozované přímo na ulici se vstupným do klobouku, velmi přitažlivá je návštěva katedrály a kiosků s mistními specialitami. Patří mezi ně Papas Arrugadas, malé brambory v šupce, vařené v mořské vodě a podávané jako příkrm k mnoha masům.
P3050267.JPG
Druhý den jsme plánovali výjezd k nejvyšší hoře Španělska Pico del Taide a v kombinaci s lanovkou se podívat až na její vrchol. No nezadařilo se. Hora se v ten den zahalila do oblačného hávu a tak nebyla naděje na výhled. Nepodařilo se ani za další dva roky, kdy jsme byli na Tenerife podruhé. Už to asi nestihnu.
P3050268.JPG
Auto jsme využili k návštěvě nejznámějšího poutního místa na Kanárských ostrovech, Candelarie. V bazilice Nuestra Senora de Candelaria je vystaven obraz Virgen de la Candelaria, který představuje patronku Kanárských ostrovů Pannu Marii. Bazilika leží přímo u moře před náměstím a můžete z něj dohlédnout ná krásnou pláž s velkými vlnami a třpytícím se pískem.
P3050271.JPG
Stihli jsme ovšem spoustu procházek a bylo opravdu na co se dívát. Třeba na menší banánové plantáže, kaktusária, architektonicky zajímavě řešené hotely a tu bylo pro mne pole neorané. Videokamerou snímám exteriery i interiery hotelů v místech, které jsem navštívil a dělám si z nich sbírku, která už dnes činí více než 500 kousků. Když se vám hotel líbí zvenčí neváhejte a vstupte alespoň do vestibulu. Objevíte spoustu zajímavostí, které rozlišují hotely navzájem a vytvářejí příjemné prostředí pro hosty.
P3050273.JPG
Vánoční hvězdy, tato nejpopulárnější vánoční rostlina ve světě, tu roste kam se podíváte a nejen taková mrňavá, jako když ji koupíte před Vánocemi v květinářství. Dorůstá až do dvou metrů a je obsypána květy v červené barvě.ss13189437024e9d7bd6b513c.png ss13189437024e9d7bd6b513c.pngss13189437024e9d7bd6b513c.png
Přiznejte se, že už někdy v únoru, když hvězdě odpadne většina květů a listů, putuje do popelnice. Jestli však chcete získat bobříka pěstitelského, pak můžete mít v příštích vánocích ještě krásnější rostlinu, než tu původní. Musíte pro to ovšem něco udělat.
1. Už když budete tuto rostlinu před vánoci kupovat, nesmí v žádném případě nachládnout, t.zn. že ji z prodejny musíte odnášet dobře zabalenou do papíru a rychle s ní upalovat domů.
2. Teď ji nesmíte přesazovat. Postavte ji na světlé místo a na průvan ani náhodou. Nesnáší jej tak jako vaše sedmdesátiletá babička. A tak jak ji postavíte by měla stát napořád.
3. Není to žádná žíznivka, ale substrát by měl být vždy vlhký, miska pod květináčem plná vody rostlině ovšem výrazně škodí.
4. Když někdy v předjaří opadnou květy i listí, přendáme ji do chladnější místnosti, sestříhneme do pěkného tvaru a omezíme zálivku na 1xtýdně.
5. Koncem května ji vystrojíme dovolenou na čerstvém vzduchu někde v polostínu, přihnojujeme.
6. V září je čas na zimní režim. Deset hodin ji necháváme na plném světle, na zbytek dne schováme do krabice nebo přikryjeme. Tento postup zajistí, aby rostlina vykvetla a došlo ke zbarvení listí.
Že je to pracné? No ano, ale to potěšení, že jste dokázali tutéž rostlinu vypěstovat i pro další vánoce a třeba i v ještě lepším stavu stojí za to.
P3050275.JPG
Do botanické zahrady /Jardin Botanicó/v Puerto de la Cruz vás pozvu, protože je to nezapomenutelný zážitek. Navštívil jsem ji už třikrát a vždy jsem vyšlapal ten mírný kopec a nepoužil bus do stanice Botanicó. Zaplatíte 3€ a ocitnete se v botanickém ráji. 1500 rostlin ze všech koutů subtropického a tropického světa vám učaruje. Celoročně vyrovnané klíma dává rostlinám, z nichž mnohé vyžadují rozdílné životní podmínky, všechny možnosti pro život.
P3050276.JPG
Zahrada překvapí mohutnými stromy a jejich vzrůst potrzuje její vznik v roce 1788. Zahrada budí dojem starobylosti a překvapuje na každém kroku. Třeba u malého jezírka, kde plavou exotické kačeny a vyhřívají se malé želvy, nebo v bažinatém prostoru s množstvím vodomilných rostlin ze kterých mně zaujala celá plejáda šáchorů, která se v tamním bahně chlubila opravdu královským vzrůstem.
P3050277.JPG
Chodíte a chodíte, občas spočinete na lavičce a kontrolujete latinské názvy z tabulek, které jsou u rostlin umístěny. Za chvíli je vám jasné, že i když jste se tu vypravili na celé odpoledne, nemůžete stihnout ani desetinu a tak se vypravíte jako všichni ostatní k obrovskému Fíkusu macrophylla a zjistíte , že sem byl převezen z ostrova lorda Howa. Že vám to nic neříká? Tak to vám musím říct, že to je jedno z nejzajímavějších míst na naší planetě, patří Austrálii a je od ní vzdáleno cca 700 km. Nedávno jsem viděl film o fauně a floře na tomto ostrově a byl jsem málem v šoku. Doporučuji klepnout na vyhledavač Ostrov lorda Howa. A ten fíkus, o kterém je řeč je exslusivní kulisou pro fotografování skoro všech návštěvníků, kteří si chtějí odnést zajímavou vzpomínku.
P3050280.JPG
No a to už budete řádně ucapkaní a chvilka odpočinku na lavečce to může zpravit. Pozor ovšem na závlahu, která se pustí několikrát denně a varování si můžete přečíst jen španělštině a angličtině. A i kdyby se stlalo, že vás v březnových čtyřiadvaceti stupních pokropí vlažný závlahový deštík nic se neděje.Než dojdete do hotelu, nebude na vás mokrý ani chlup.
P3050281.JPG
V hotelu budete mít pilno, je přece středa a slavnostní večeře. Honem pod sprchu a do gala. Vyžadují to. Na stolech květiny, intimní hudba ve španělském stylu a bohatý výběr všech možných jídel. Několik polévek, desítka předkrmů, osm hlavních jídel a příloh nepočítaně včetně zeleniny, na kterou si jen vzpomenete, ovšem na knedlíky zapomněli. A toho ovoce a zákusků! K pití na co si vzpomenete, ovšem víno pouze na objednávku u usmívajícího se číšníka.
P3050283.JPG
Bufetu vévodí kuchař s velkou upečenou vepřovou kýtou na obrovské pánvi, který ukrajuje na požádání jeden, dva, tři plátky jak je libo. Konkuruje mu kolega, který láká na uzeného lososa oranžového jako propagační předměty naší ČSSD. Zájem je velký, nálada výborná a tak sedmička sauvignonu je tak akorát, aby navodila tu správnou večerní náladu.
P3050284.JPG
Ta ovšem může pokračovat přesunutím se do baru nebo společenské místnosti a můžete se vlnit se tam v rytmu kastanět. Malý taneček nezaškodí i když je vám přes šedesát, pokud je vám polovic diskotéka, je jen padesát metrů za rohem vlevo.
P3050285_1.JPG
Dnes ranní procházka po pobřeží, které je lemováno betonovou zdí před účinkem vln. A ty se opravdu předvádějí. Voda stříká na všechny strany, hlouček dětí závodí s nimi v rychlostí pohybu a občas některé vypadá jako právě vytažené z moře. Ještě že aktovky zůstaly na lavičce v suchu. Když jsou už vlny příliš veliké přijde zřízenec a natáhne provaz a vymezí tak bezpečnou vzdálenost od okraje betonové zdi.
P3050286.JPG
Pokud vás láká rybařina, můžete do fíglů místních rybářů nahlédnout. Vyhledávají málo navštěvovaná místa, chlubí se dvěmi až třemi pruty a mizerným úlovkem, který za chválu ani nestojí. To u nás každý větší rybník vydá pořádného kapra nebo šedesáticentimetrovou štiku o pleveli ani nemluvím.
P3050287.JPG
Co koupit domů za dárky? Obchod na každém kroku, suvenýrů tisíce, žádní Vietnamci a přesto hory textilu a bot a prodavači vás málem tahají za ruku. A tak jsem koupil několik sáčků semínek ze kterých jsem potom za další tři roky vypiplat několik zajímavých rostlin, manželka pro děti nakoupila sladkosti, prak jsme koupili už před pár dny a tak ještě nějaká dřevořezba a obrázek pro snachu a syna.
P3050288.JPG
Poslední večeře proběhla už v naučeném rytmu. Manželka lomila rukama nad sedmi talířky, které jsem postupně uklízel, abych si mohl přinést další pochoutku a já se dušoval, že doma na váhu nevkročím dříve, než za čtrnáct dnů. A také jsem to dodržel i když jsem byl pak zklamán.
P3050289.JPG
Kufry byly zabaleny coby dup a tak jsme seděli v křesílkách a hodnotili všechnu tu krásu, kterou jsme za těch čtrnáct dní viděli. Stálo to za oněch skoro 50 000Kč, který jsme za tuto dovolenou zaplatili? Odpověď na tuto otázku potvrdila skutečnost, že jsme za dva roky návštěvu Tenenerife opakovali. Byli jsme opět Puerto de la Cruz.
P3050290.JPG
Na letišti ono tragická srážka dvou ledadel na její ploše v nás nevyvolala nepříjemné pocity. A do Prahy jsme přiletěli za necelých pět hodin a to jsme přitom měli už zmíněné mezipřistání na Lanzarote.
P3050291.JPG

No a tady by měl viset zvonec. Pokud na něj zazvoním rád bych se dověděl, zda vás vyprávění s ukázkami rostlin v tropickém skleníku Květné zahrady v Kroměříži zaujalo

Láska je láska.

12. listopadu 2011 v 8:21 | Old Boy |  ostatní
"Láska je jama, do ktoréj padnú dvaja a vylezú traja."
Tento fórek mně řekl před padesáti lety přítel Slovák z Bernolákova, se kterým jsem studoval. No je starý, to musím uznat a už totálně neaktuální.
Scan0001_6.jpg
Kdepak by dnes milovník zamilovaně poulil oči a slečna cudně přívírala víčka s řasami trojnásobně zvětšenými řásenkou fy Hoptrop. Jsme už v jiném světě. Kolem nás se to hemží příteli a přítelkyněmi, ožilo přísloví, že "láska prochází žaludkem", o děti se vedou nebývalé soudní tahanice. Status manželství ovšem dále kvete v kruzích, které oplývají vysokými příjmy třeba proto, že umí hrát hokej nebo fotbal. Nevyhýbá se ani kruhům, které ke svému jmění přišli "po haluzi" a nedovedou vysvětlit jejich původ. A tak se není čemu divit, že po tak pracném úsilí získat je dělají všechno proto, aby o jeho podstatnou část nepřišli třeba prostřednictvím své manželky při dělení majetku při rozvodu. Na to ovšem je třeba mít fištróna a nezpackat to tak, jako to předvedl pan ministr Kocourek.
Všem, kteří uvažují o tom, jak uspořádat svůj budoucí život ovšem doporučuji sňatek i přes rizika, která jsou nabíledni. Je třeba jen se přizpůsobit současnosti.
Určitě vás nevyvede z konceptu rozhovor s tou, kterou jste náhodně potkal cestou z práce:
"Moc mne, Karle, zajímáte, můžete mi o sobě něco říct?"
"Jistě, Boženko, moje URL je http://www.facebook.com/karel."


Pokud se stalo, že vás nějaká dotyčná skutečně dokázala dotáhnout do rodiny s cílem, abyste požádal o její ruku, pak rozhovor s budoucím tchánem mohl být určitě zajímavý:
"Řekněte mi, prosím vás, proč mi chcete dát svoji dceru za manželku?"
"Pijete, mladíku?"
"Jistě, děkuji, ale nejdřív snad prohovoříme tu záležitost, ne?"
A pokud ona záležitost dopadla kladně doufám, že jste nepodlehl takové malichernosti, které se dopustil následující ženich:
"Svatba už byla skoro hotová! Proč ses nepodepsal?" ptá se známého po obrovském trapasu svědek.
"Farář měl jenom černou propisku a já nechtěl, aby naše svatební listina vypadala jako pohřební list!"
Předpokládám, že vám nebude položena ani následující otázka:
"Vy jste ženich?" ptá se oddávající mladého muže.
"Ne, ten je támhle u dveří, já jsem ve finále vypadl, ale po praktických zkouškách si mě nevěsta ponechala jako náhradníka!"
A toto vás doufám nepotkalo:
"Dobrý den, věřím, že dnešní den zůstane ve vaší paměti jako ten nejšťastnější ve vašem životě."
"Ale já se žením až zítra!"
"No právě proto."
Tento postup bych nedoporučoval, jsou zajímavější hry než je golf:
Svatební obřad, ženich v kvádru, na rameni pytel s golfovými holemi. Na dotaz nevěsty odpovídá: "Obřad tak za hodinu skončí a co budu dělat potom?"
Když už jste podstoupil obřad, mohla se vám přihodit i tato trapnost při svatební hostině:
Nevěstě se na svatbě udělalo nevolno, ženich ji vzal nahoru do ložnice a pochopitelně využil situace. Když se vrátí dolů, ptá se ho farář, jak to dopadlo.
"Dobře, dal jsem jí nějaké kapky a už je jí dobře."
Farář si ho prohlédne a pak praví: "Vidím, že lékárnu máte ještě otevřenou..."
Kdoví, možná jste se řídil průpovídkou "Kdo rychle dádá, dvakrát dává.
Táže se novomanželka manžela: "Jak se, prosím tě, píše slovo fiasko?"
"Proč se ptáš?"
"Ale to nic, já jen píšu dopis mamince, jaká byla svatební noc!"
A když už budete u konce s dechem?
Na smrtelné posteli leží 80letý milovaný manžel, otec, dědeček. Blíží se jeho poslední chvíle na tomto světě a kolem něj se shromáždila celá rodina, tj. žena, všechny děti, skoro všechna vnoučata a dokonce i několik pravnoučat. Všichni soucitně a v tichu čekají, až přijde ta chvíle.
Náhle se dědeček probere a povídá: "Povím vám, mí nejbližší, své největší tajemství. Já jsem se ve skutečnosti nikdy nechtěl oženit a založit rodinu. Měl jsem všechno. Rychlá auta, krásné ženy, mnoho přátel a bohaté konto. Ale jednoho dne mi přítel řekl: 'Ožeň se a založ rodinu, protože ti nebude mít kdo podat poslední sklenici vody, až budeš na smrtelné posteli a budeš mít žízeň!' A tak jsem se oženil a radikálně tak změnil svůj život. Večerní diskotéky s krásnými ženami nahradilo sledování seriálu s manželkou. Autem jsem vás, děti moje, vozil do školy a ze školy a na společnou dovolenou k moři. Peníze z konta se rozplynuly na vaše studia, děti moje. Krásné dny svobody odnesl vítr. A teď, když ležím na smrtelné posteli, víte, co je nejhorší?"
"Co, tatínku náš drahý?" ptají se všichni.
"Nemám ani trochu žízeň!"
A co na to Charlie Chaplin: "Symbolem manželství jsou snubní prsteny. Je sice pravda, že mnoho mužů nenalezne v manželství vždy to, v co doufali. Na druhé straně je však pravda, že je tam naštěstí zřídka čeká i to, co si zaslouží.

Expedice oksroN: Helsinky za obzorem

11. listopadu 2011 v 8:54 | Old Boy |  cestování
Do třetice všeho dobrého a dodávám zajímavého a krásného. Když jsme se vymotali z okolí noclehárny, obklopené spoustou aut i jednodušších dopravních prostředků, bylo 11 hodin. V centru Tallinu jsme byli za půl hodiny a parkování jsme zvládli bez problémů.
P1110591.JPG
Než jsme se stačili rozhlédnout, obšťastnila nás sličná slečna papírovým průvodcem po historické části města. A tak jsme vyrazili.
P1110553.JPG

IMG_1008_3.JPG
Sotva jsme zahnuli za roh, kousek od sebe jsme narazili na dvě kina, jejichž architektura nás zaujala. Nahlédli jsme na program a nic nového. Samý americký film, výbuchy přes celé plátno, kaluže krve a spousty mrtvol.

P1110562.JPG
Uličky směrem k chrámu Alexandra Něvského v mnohém připomínají uličky v Praze, i když právě tato se spíše pyšní stovky let starou kruhovou věží.
P1110568.JPG
Trojice typických domů připomíná, že jsme v přímořském městě a navíc v částečně německém prostředí.
P1110574.JPG
Výběr dámských kloboučků přímo křičí: "Kupte manželce tu správnou pokrývku hlavy" a pokud si všimnete pána v zrcadle usoudíte, že k tomu nemá daleko. My však pouze prošli...
P1110582_1.JPG
....a zastavili jsme se až u stylové plechové boty. Ohadovali jsme se k čemu slouží a i když vypadá jako okapová roura, považovali jsme ji spíše za umělecké vylepšení interieru uličky.
P1110626.JPG
P1070559_1.JPG
Uznáte, že tyto květinové mísy stojí za zastavení a také jsme zastavili a zavedli řeč na to, že čím dál na sever jsou květiny švarnější a lépe se jim vzhledem k teplotám a vlhkosti daří.
P1070614_1.JPG
Do hospůdky ještě ne. Tuto povinnost prozatím plní Honza, který obsadil volnou židli hned vedle parkoviště a v obchůzce centra Tallinu chyběl.
P1110610.JPG
Suvenýr, suvenýr. Skoro na každém kroku a zabalený do všech možných lákavých oděvů. Drobnosti jsme koupili a jinak šetřili na horší časy a chleba v Norsku.
P1110642.JPG
I tady jsme pouze nahlédli, i když část manšaftu už měla sucho v ústech a upozorňovala na to, že nedodržujeme pitný režim. A tak jsem se začal rozhlížet jestli tu někde není hydrant na pitnou vodu podobný tomu Na příkopech v Praze.
IMG_1098.JPG
I tady je vidět, že je doba školních výletů a malí Estonci s hlavami, pokrytými vesměs stejnými šátky si to patřičně užívají a fotografují a fotografují...
P1110592.JPG
Parčík na okraji historického centra Tallinu avisuje, že už za nejakou tu stovku metrů staneme u pravoslavného chrámu Alexandra Něvského na jižním okraji hradního vrchu.
P1070570_1.JPG
To je on. Není moc starý. Byl vystavěn na přelomu 19. a 20. století jako symbol ruské moci nad mocenským centrem země.
P1110601.JPG
Pokud chceme vstoupit do chrámu, nelze si nepovšimnout babky s krabičkou v ruce, která žadoní o příspěvek na své živobytí.
P1110603.JPG
Chrám se v současné době postupně opravoval a proto ta zelená ochranná síť vpravo. Vstup ovšem lahodí oku a tak vstupme.
P1110604.JPG
Jistě jste již byli v nějakém pravoslavném chrámu a tak vám oltář připadá jakoby vypadl z oka oltáři z některého chrámu třeba na Kypru.
P1070641_2.JPG
Jeden snímek z ptačí perspektivy dokládá, že jsme prohlídku Tallinu brali docela vážně. Natolik, že jsme si ověřili, že toto město je známo pod názvy Tallin, Talin, Revel nebo Lindarnäs.
P1110649.JPG
Vojta potkal kominíka a vyleštil mu zlatý knoflík s přáním, že co nevidět budeme u nějaké restaurace a dáme aspoň jedno orosené.
P1110611.JPG
Nahlédli jsme ještě na tu část města, která směřovala k moři a tušili v dálce přístav, ze kterého se přepravíme ještě dnes do Finska.
P1110624.JPG
Nahoru k vyhlídce jsme míjeli prodejní výstavku mistních umělců, která nás zaujala slušným provedením kreseb i mírnými cenami.
P1070611_1.JPG
Tady ovšem vidíme do přístavu a můžeme tipovat, která z mnoha lodí nás zhruba za dvě hodiny nalodí k tříhodinové cestě do Helsink.
IMG_1020.JPG
Stojíme před pultem restaurace a zíráme. Barbaři. Žádné české pivo zato kořalek nepočítaně.
P1070553.JPG
Žízeň držíme pod krkem v zahrádce restaurace a protože musí být nejméně dva střízlivci vzhledem k autům, objednáváme čtyři piva a mají tu skoro všechny české značky. Pašáci. Později za ně platíme 18 €. Vojta dává k dobru nejnovější výzkum z Ruska: "V Rusku byl vynalezen nový systém na opravu zubů. Zub se vytrhne, v laboratoři kompletně opraví, namočí do stimulátoru růstu a znovu vloží na své místo. Systém se plně osvědčil a už po pár hodinách je zub funkční. Zkoušky prozatím proběhly pouze u dřevěných hrabí."
P1110651.JPG
Kolem 16 hod. jsme v přístavu. Za 8 osob a dvě auta platíme 268€ a protože jedno z aut je vyšší, řádíme se do dvou různých nájezdů na trajekt. Komplikace.
P1110670_1.JPG
Na lodi je to místy jako ve skladu alkoholických i nealkoholických nápojů. Velmi příznivé jejich ceny v Estonsku lákají Finy na nákup celých vozíků těchto nápojů a možná i jiného zboží.
IMG_1331.JPG
Tallin se vzdaluje a pasažeři lodi včetně nás pozorují zajímavé panorama města...
P1110664.JPG
...které se za chvíli mění ve stříbrozelenou vodní brázdu a Tallin mizí v dáli.
P1070667_1.JPG
Po bezmála třech hodinách připlouváme k finským ostrůvkům, kterých je kolem Helsink nepočítaně a vyhlížíme město, které vzhledem k času pouze projedeme, abychom se ještě mohli někde za Helsinkami ubytovat.
IMG_1340_1.JPG
To už jsou Helsinky. Je škoda, že se nemůžeme zdržet alespoň jeden den, ovšem není doufám ještě všem dnům konec.
P1110687.JPG
Je to potvrzeno. Projedeme centrem a vydáme se na sever.
P1070677_1.JPG
Večerní tichou ulici zdobí černý "jezevčík", do kterého by se vešly jistě všichni pasažeři z našich dvou aut.
Padesát kilometrů od Helsink nás kolem půl desáté večerní přivítal příjemný kemp a za jednoduchou chatu jsme zaplatili 60€. To jde.
P1070683_1.JPG
Posezení po večeři...
P1110698.JPG
...a výhled na typické finské jezero, jedno z tisíců. Zítra je také den.