Červenec 2011

Expedice oksroN: letem světem

31. července 2011 v 16:26 | Old Boy
Ani jsme se nenadáli a už je tu druhá desítka návštěv Norska, které jsme uskutečnili nepřetržitě od roku 2001. Dlouho jsem hloubal nad tím, jaký bombónek vložit do itineráře a následně do letošní cesty, abychom pomocí něj oslavili vstup do druhého desetiletí. A nápad přišel. Sice už několikrát přetřásaný, ale vždy odložený na další rok: trasa na sever Norska přes Polsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Finsko a zpět z Norska obvyklou cestou přes Švédsko, Dánsko a Německo.
Scan0001_5.jpg
A tady je to černé na bílém, zarámováno do modři Norského a Barensova moře. Kilometry? Kolem osmi tisíc. Průjezd devíti státy a návštěva sedmi hlavních měst. Na zážitky až moc. A přitom nám ještě vyšly čtyři dny na pobyt v "našem" kempingu Kjellingstraumen Fjord Camp.
Začněme ovšem na startu, který se konal v úterý 27.6. kolem osmé hodiny ráno a míříme na sever. Jak jste si jistě povšimli na mapě nějakých pět set kilometrů to bylo na severovýchod, ale pokračování skoro totožné s přímkou směr sever.
Cestu přes Polsko jsme dlouho odkládali také proto, že reference o polských silnicích byly nepříznivé a při našem průjezdu se to potvrdilo, alespoň pokud se týče cesty do Waršavy, kde zejména úsek z Lodže se táhl při rychlosti cca 40 km v hodině jako dosud nezkaramelizovaný med. Na tomto úseku dálnice se pilně pracovalo vzhledem k šibeničnímu termínu, který mají pro jeho dokončení před Mistrovstvím světa v kopané. Nevím, nevím, jestli to stihnou.
Za Waršavou se ráz krajiny začal měnit, vesnic ubývalo, příroda byla pestřejší a silnice byla po obou stranách obklopena hustými lesy. Málem každých sto metrů stál u silnice sběrač borůvek nebo hub a nabízel své "úlovky". Kolem silnice jsme pozorovali čápí hnízda, která dávala jasně najevo, že vlevo od nás tam někde v dálce, se rozprostírají Mazurská jezera.
Dodržujeme striktně předepsanou rychlost, protože v Polsku se policie s nikým nemazlí a sází pokuty jaksepatří. Přesto disciplina polských řidičů je taková, že jsme nad ní kroutili hlavou. U nás je tak laksní dodržování předpisů jen zcela vyjímečné.
Blížili jsme se k litevské hranici a také večer se už hlásil ke slovu. V této době už pilně sledujeme poutače u silnice, které by nás upozornily na možnost ubytování. Bylo jich poskrovnu. Hotely jsou pro nás příliš drahé, kempy jako by nebyly a semtam se objevil motel. U jednoho z nich jsme v městečku Kisielnica zastavili.

motel Kieselica_2.jpg

Majitel motorestu byl vstřícný a i když byl volný pouze jeden pokoj pro čtyři, zařídil provizorní ubytování v salonku. To vše za 100€. Vařit večeři nebo najíst se v restauraci nebylo třeba, protože každý měl ještě "výslužku" od manželky z domu a tak jsme si vzájemně nabízeli řízky a pak jsme zasedli do restaurace, abychom je "spláchli" polským pivem.
V restauraci bylo několik dalších hostů a jak jsme se brzy dověděli, byli to podnikatelé v oblasti nábytku, kteří zde byli na dovolené. Slovo dalo slovo, nabídli jsme po kalíšku a po jedenácté nás už Poláci zaplavili spopustou prospektů a ujištěním, že jejich nábytek je nejlevnější a nejspolehlivější. Zaplavili nás rovněž dotazy na naše cesty po Norsku a kroutili hlavou nad tím, že tam jedeme už po jedenácté. A tak jsme vyprávěli.

IMG_3929.jpg

Tak vypadal můstek na Holmenkollenu ještě před rekonstrukcí, která předcházela poslednímu Mistrovsví světa v klasickém lyžování. V zimě skokanský můstek, v létě koupaliště, do kterého se skákalo z minimůstků na "vodních" lyžích. Letos se chceme na rekonstruované sportoviště podívat.

IMG_3937.jpg

Doporučili jsme návštěvu Vigelandova parku v Oslu, kde jsme byli již několikrát a vždy objevili něco nového, zajímavého.

IMG_4017.jpg

"Až někdy pojedete na sever Norska, určitě to bude po silnici E 6. A tam vás uvítá brána přes celou silnici s parkovištěm hned vedle a kiosky se suvenýry a občerstvením. Pokud to ovšem bude o půlnoci, pak si spíše pochutnáte na takovéto scenerii jako my v roce 2004."

IMG_4046.jpg

Vyprávíme o nočních přejezdech a zážitcích při nich. Nelze opomenout ráz krajiny a pohledy na zasněžené hory, zalité sluncem.

IMG_4072.jpg

Skoro každý turista si nenechá ujít zastávku na polárním kruhu, když jede na sever. Silnice E 6 jej protíná právě v tomto místě a můžete si nechat vystavit i certifikát, že jste polární kruh překročili tenkrát a tekrát, v tolik a tolik a zaplatíte za něj nějaké dvě stovky. Fotografování je zdarma a "nastřílíte" určitě víc než desítku fotek. A doporučujeme po pokračování v cestě zastavit asi po 5 kilometrech u řeky, která je schovaná za hradbou bříz. Po sto metrech chůze k ní budete překvapeni jejím dravým proudem a peřejemi, které se jen tak někde nevidí.
IMG_4105.jpg

Pro chlapy jsou zajímavosti v válečném muzeu v Narviku velmi zajímavé, zejména historie potopení německé válečné lodi Tirpitz. Při této zmínce se Polácí, i když jim nebylo ještě ani padesát, rozpovídali o polských zkušenostech z hrůz druhé světové války, zřejmě zprostředkovaných.

IMG_4159.jpg

"Půlnočního slunce si koncem června v severním Norsku užijete dosytosti.
Někdy se také koupe ve fjordu, zaleze za mraky nebo jen tak se plíží blankytnou oblohou, která postupně hraje celou škálou odstínů."

IMG_4226.jpg

V Tromsø jsme byli už třikrát. Pokaždé najdeme nový předmět zájmu. Exscelentní jsou muzea, ledová katedrála, kterou vidíte na snímku, nejsevernější pivovar na světě i přístav a akvarium.

IMG_4275.jpg

Vynechat botanickou zahradu v Tromsø ani nejde. Stovky druhů skalniček a zejména alpinek v červenci naplno kvetou až oči přecházejí.
Družná zábava a povídání se stočilo k hodnocení českého a polského piva a i Poláci uznali, že to naše je lepší. Abychom dokázali svůj patriotismus, řekli jsme jim i to, že v kufru Santa Fé vezeme "štěně" Plzně.

IMG_4289.jpg

A také jsme jim prozradili, jak probíhá chlazení. V řece nebo fjordu. To podle toho, kde už nevydržíme a vytáhneme zpod zavazadel pípu.

IMG_4327.jpg

"A kdyby se vám pánové zachtělo na Vesterály a Lofoty, žádný problém. Když už budete v Tromsø, ujedete nějakých tři sta kilometrů a jste v Grillefjordu, odkud se trajektem přepravíte na Vesterály do Andenes a pokud budete mít štěstí, uvidíte při plavbě i velryby. Pokud ne, můžete se v Andenes zúčastnit velrybího safari za pouhých 2500 Kč."

IMG_4345_1.jpg

A pokud by se vám safari zdálo příliš drahé, pak okolí Andenes by vám svojí nezvyklou krásou určitě odmění.

IMG_4358_1.jpg

To rozhodně není muchomůrka zelená i když v Norsku roste v sezoně spousta jedlých hub, které nikdo nesbírá. To jsme jen po odlivu našli v "louži" sličného mořského živočicha.

IMG_4390_1.jpg

O stovku kilometrů směrem na jih uvidíte na Lofotech tento kouzelný kostelík, který se pyšní na okraji výběžku ve fjordu a láká oko každého fotografa.

IMG_4409_1.jpg

Na Lofotech narazíte u hlavní silnice i na tuto raritu. Tento kostel pro 1500 věřících stojí na okraji osady, která má něco kolem sta obyvatel. Vysvětlení je jednoduché. Byl postaven pro rybáře, kteří v zimních měsících přijíždějí na Lofoty lovit ryby, které se třou v nezamrzajích vodách fjordů kolem Lofot.

IMG_4510_1.jpg

Nelze se vyhnout Nusfjordu, osadě, zapsané mezi památky dědictví UNESCO a jehož nepatrnou část vidíte. Prohlídka zabere půl dne a v seznamu vašich zážitků se umístí určitě na jednom z prvních míst.

IMG_4616.jpg

A pak se přepravte trajektem z lofotského Moskenes do Bodø, vjeďte na silnici č.17 a po hodince budete v našem kempu, Kjellingstraumen Fjord Camp, kde my budeme letos již podesáté. Tady my obyčejně končíme dlouhé cestování a v rámci pětidenního odpočinku si užíváme čersvě nachytaných a upravených ryb, setkáním s našimi norskými přáteli, kteří už vědí dopředu, že se tu budeme opět vyskytovat. Pořádáme česko-norský večer s konzumací našich specialit - tvarůžků, klobás, slivovice a už zmíněného piva zeˇ"štěněte", které v moři získalo ten správný říz. Občas vyjedeme na krátký výlet podél moře nebo na ledovec Svartizen, prohlídku Bodø a jejího unikátního leteckého muzea nevyjímaje. A pak už jen rychlý, dvacetihodinový přesun ke kamarádovi do Lilleströmu, dva dny odpočinku a finiš: cca dvacet čtyři hodin jízdy přes Švédsko, Dánsko a Německo domů.
Poláci měli spoustu dotazů a tak se posezení protáhlo až hodně přes půlnoc a proto odjezd do Litvy příštího dne se časově protáhl. Hlavní město Vilnius ovšem není tak vzdálené, abychom neměli dost času na jeho prohlídku.

Komentář ke komentářům

26. července 2011 v 7:15 | Old Boy |  ostatní
Jen jsem pootevřel dveře a hned se mně vysypal k nohám koš plný uvítacích komentářů. Skoro všichni foukají na bolístku a je tu snaha poskytnout i recepis. Láďa jede na dovolenou bez notebooku a tedy se bude věnovat plně své ženě /alespoň to předpokládám/. Jeho výzvu, abych zaplnil po něm vzniklou díru na Blogujemeunas.cz rád přijímám a jde jen o to, abych ji neucpával pilinami, ale hebkým peřím.
Kraken se ptá, co já na masakr v Norsku. Nemohu tomu uvěřit. Tak klidnou zemi jen tak v Evropě nenajdete. Ve středu 13.7. se hoši z party Expedice procházeli po středu Osla, o kterém se někdy říká, že je ospalé, chytali lelky a sáli vůnim pečených ryb a osmažených krevet, zatím co já v kuchyni našeho kamaráda krevety rozmrazoval jako předkrm k večeři a vařil brambory k jehněčí kýtě. Pohoda a za pár dní tohle. Kam se v Oslu hnete, můžete vidět směsici lidí všech barev pleti. V obchodech pracují Pakistánci, v Lilleströmu chodíme nakupovat zeleninu a ovoce k Turkovi, silná je komunita Indů, usmívají se na vás Thajci a ani cikáni nechybí. Prostí lidé i lékaři, technici a vědci. Na silnicích ohleduplnost, málokdo překračuje povolenou rychlost a za našich už jedenáctiletých cest a najetých desetitisíců kilometrů jsme zaznamenali jednu nebo dvě dopravní nehody. V zemi panovala spokojenost a pohoda až do těchto dní. Co bude dál? Uvidíme.
Babka je pozorná čtenářka a já nepozorný psavec. Všimla si nechtěného překlepu ve větě "Nejlepší zářitek jsem si odnesl z gastrovyšetření...". To se povedlo, protože onen produkt by spíše patřil do oblasti kolonoskopie.
Zdeňka-Anna, které přeji mimochodem k jejímu dnešnímu svátku všechno, co si přeje, doporučila lutefisk. To víte, že jsem se po něm letos v Norsku pídil. Marně. Přítel v Lilleströmu prohlásil, že ani náhodou a vysvětlil, že toto jídlo pomalu zkomírá na úbytě a je vhodné opravdu jen pro tvrdé nátury. Tak jsem to vzdal a žmoulal rohlíky z hořkým čajem a přilepšoval jsem si vařenými treskami v mírně osolené vodě.
Vesměs se pídíte po letošních zážitcích z Norska. Budou a zatím jen fotozávdavek....
IMG_1502.JPG

....ve formě jedné z dvou tisíce fotek, které "vyprodukovali" oksroNisté a které právě třídim.
A jeden zážitek slovně:
V Bodø jsme hledali nádraží a Honza se zeptal anglicky nějakého bezdomovce, sedícího na chodníku:
"Prosím vás, kde je tady nádraží?"
"To ví přece každý blbec" odvětil.
"No právě" kontroval Honza "proto se ptám zrovna vás."

Hlavolam plný králů

26. července 2011 v 5:44 | Old Boy |  ostatní
Byl jednou jeden pán, který si na kus papíru znamenal pro strýčka příhodu jména králů, jejichž životopisy jej přitahovaly. A také shromažďoval jejich portréty, pokud byly k disposici. Tak třeba:250px-HenriIV_2.jpg







Jindřich IV, francouzský král v letech 1589 - 1610. V den svatby s Markétou z Valois neuspořádal benátskou noc, ale Bartolomějskou noc.










210px-King_Henry_V_from_NPG_1.jpg







Jindřich V. kraloval pouze krátkou dobu, ale to vůbec nevadilo, by se zapsal do historie natolik, že si na něj v roce 2005 vzpoměli i v Jihlavě.









200px-HenryVIofEngland.jpg




Jindřich VI byl ve svých osmi letech, v listopadu 1429, korunován ve Westminsterském opatství, ale byl ještě příliš mladý, aby mohl samostatně vládnout. Proto si jeho ministři podrželi úřady a dál se snažili kontrolovat záležitosti v obou zemích. V prosinci 1431 byl Jindřich korunován francouzským králem v Paříži. Francouzi ho však nepřijali a Angličané museli pod tlakem budoucího Karla VII. začít ustupovat.






200px-Henry8England.jpg





Jindřich VIII. Tudor (28. června 1491 - 28. ledna 1547), syn Jindřicha VII. Tudora, byl v letech 1509-1547 anglickým králem a zakladatelem anglikánství.








200px-Richard_II_of_England.jpg







Richard II. ve věku deseti let nastoupil na trůn v roce 1377 a byl sesazen v roce 1399. Sesazení přežil pouze o jeden rok a zemřel v Kristových letech ve vězení na hradě Pontorcraft buď umučen hladem nebo zavražděn.
Richard ve věku deseti let nastoupil na trůn.Richard ve věku deseti let nastoupil na trůn.











270px-Elizabeth_and_Henry.jpg





Richarda III. si můžete prohlédnout spolu s jeho manželkou Alžbětou z Yorku. Jejich životní osudy rozhodně stojí za přečtení nebo shlédnutí.




Co mají společného tito králové a proč se o ně výše uvedený pán tolik zajímal a jakpak si vzpomněli na Jindřicha V. v Jihlavě v roce 2005? Tak se nechám překvapit.








































































































































































Rozmarné léto

25. července 2011 v 6:40 | Old Boy |  ostatní
Když se z kalendáře letos vylouplo léto, zastihlo mne v prabídné formě. Já, všežravec a zvyklý na krmí páté přes deváté, jsem se najednou začal kroutit jak had a aby se to rýmovalo, přestal jsem mít hlad. Zažil jsem kruhový tanec mezi lékaři v tak zvaném kolečku a probrali mně skrz na skrz. Nejlepší zářitek jsem si odnesl z gastrovyšetření a když jsem zvládl tu hadičku myslím, že bych neváhal spolknout i živou rosničku, která by zřejmě šimrala podobně. Tak jo, /cituji/ "divný zánět na dvanácterníku." Co s tím? Prášky a diata a dieta a dieta, atd.,atd. Na stole ležel skoro dokončený itinerář pro letošní cestu Expedice oksroN, zahrada úpěnlivě volala motyku, počítač přitahoval jako magnet a sliboval zveřejnění dalších článků na blogu. Co s tím?
Počítač jsem dal "k ledu", nabrousil motyku a rejdil s ní pár dní po zahradě, sklidil višně a dotáhl itinerář do konce. Jedenácté pokračování nepřetržitých cest do Norska beze mne by znamenalo pořádnou díru do počátku druhé desítky.
A tak se stalo, že vyzbrojen vším nutným a zejména několika krabičkami léků a výčitkami od manželky, že hazarduji se svým zdravím, jsem stanul v řadě, která dokumentuje výjezd na letošní Expedici.
IMG_0463.JPG
Tento článek domumentuje, že jsem se v pořádku vrátil a pokračuji v lečebné kůře, která ovšem nebrání tomu, abych se vrátil na místo činu. Jsem tady.