Říjen 2010

Norsko, země mně zaslíbená

29. října 2010 v 7:16 | Old Boy |  cestování


Když se dnes kdekoliv objeví zmínka o Norsku, zbystřím pozornost a přímo hltám příslušnou informaci. To proto, že za oněch deset let, po které spolu s Expedicí oksroN Norsko navštěvuji vždy na těch patnáct až dvacet dní na rozmezí června a července. Za tu dobu jsem projel několiikrát tuto zemi od jihu až na sever a zamiloval jsem se do ní. Můj archiv čítá více než pět tisíc fotografií, sedm dvouhodinových dokumentárních filmů, moje hlava tisíce vzpomínek a externí disk 84 kopií blogů, které jsem o krásách Norska a našich cestách napsal za uplynulé bezmála čtyři roky. Mezi e-maily se tísní desítky dotazů na cestování po Norsku, zkušenosti z cest, žádosti o rady a pod. Proč to všechno. Ochutnejte pár snímků z cest Expedice oksroN:
Expedice oksroN 2005Zhruba takovou sestavu má naše Expedice pokud se týká počtu členů a když už jsem je představil  ve složení z roku 2005, pak k nim připojím i jména. Tak zleva doprava jsou to Vojta - lékař výpravy, Jirka - vedoucí Expedice, Jaro - myslivec tělem i duší, Andrejka - jeho dcera a žena vládnoucí jazyky, Old Boy - dukumentarista písmem i obrazem, Jiřík - hoch pro všechno, Zdeněk - specialista na Dánsko a Milan - všuměl a všeznalec.
Složení se každý rok mění a stálicemi zůstávají Jirka, Vojta, Old Boy, Zdeněk a Milan.


vrchol nejvyšší hory Norska Galdhøpiggen 2006
Naše cíle jsou různé. Tak třeba v roce 2006 výstup na nejvyšší horu Norska Galdhøpiggen /2469 /. Už podle vybavení Jiříka a Pepy je vám jasné, že výstup není nijak naročný a vybavení jaklbysmet. Expedice to stihla za 8 hodin a protože "základní tábor" byl v kempu, rehabilirace proběhla při dobré gulášovce, ztvrdlém bochníku chleba z domoviny, horkém čaji a štamprlkou slivovice.Boty se ovšem sušily další dva dny kde se dalo. A tak až se ocitnete v Norsku a v pohoří Jotunheimen neváhejte ani chvíli a vydejte se také po chodníčku, který vyšlapaly nespočetné davy turistů před vámi včetně naší Expedice oksroN. Zážitek, který si odnesete vám nevymizí z paměti do konce života a ve vašich vzpomínkách bude někde na předním místě. 
Myslím, že jsem moje blogy, které o Expedici oksroN najdete v mém archivu na těchto stránkách jsem alespoň trochu představil a těším se na vaše reakce.

Kouzlo časů minulých: jarní plískanice

9. října 2010 v 6:53
Jaro se probudilo toho roku 1974 jako obvykle na Jižní Moravě se vším všudy, co k tomu patří. Fialky brzy vybledly, blatouchům začaly opadávát okvětní lístky, první housata se objevila na svěže zeleném trávníku a krajina hýřila jarní žlutí. Pak přišel duben a s ním jarní plískanice, které se točily na kramfleku s hřejivým sluncem.
Na moje pracoviště se vrátil po rekonvalescenci mechanizátor a ze zemědělské školy později čerstvě vystudovaný agronom. Obě funkce, které jsem více něž rok vykonával byly znovu obsazeny a já čekal, co s tím kádrovák statku uděla. Nečekal jsem dlouho. Přivezla jej ředitelova šestcettřináctka, chvíli se radil v kanceláři s vedoucím hospodářství a pak mne zavolali. Seděli za stolem jaksi nejistě, jakoby měli pod zadkem zapomenutý hřebík, vedoucí hospodářství se díval z okna na dvůr a kádrovák se hrabal v lejstrech a konečně spustil:
"Soudruhu inženýre, vedení statku dospělo k závěru, že vzhledem k tvým politickým postojům v srpnu 1968 není dále možné, abys řídil skupinu pracovníků a budeme tě tedy muset přeřadit na manuální práci. Dlouho jsme se radili /cha, chá.../ kam tě přeředit a dospěli jsme k názoru, že ti dáme vybrat. Jak víš, na Novém dvoře uvádíme do provozu nový odchov mladého dobytka, kde je mechanizovaný úklid hnoje a potřebujeme tam zručnou manuální sílu. A tak ti nabízíme abys ve dvousměnném provozu vyhrnoval hnůj traktorem s radlicí, která je k tomu uzpůsobena. Druhou možností je, že tě přeřadíme na úsek závlah, kde budeš jezdit s traktorem a celou sezonu od března do září zavlažovat obiloviny, cukrovku a zeleninu. V zimních měsících budeš pracovat v dílnách na opravách závlahových zařízení. Zároveň bude zrušeno platové omezení, které ti umožňovalo výdělek pouze do výše 2000 Kčs. Rozmysli si to, nemusíš mně odpovídat hned. Dnes je čtvrtek a zítra bych chtěl vědět tvoje rozhodnutí, protože v pondělí už budeš na novém pracovišti. Je zbytečné, abychom se o tom nějak bavili, rozhodnutí vedení je konečné a tak mně usnadni toto jednání a zítra čekám na tvoje rozhodnutí."
Polkl jsem, i když jsem měl sucho v hrdle. Něco jsem zablekotal a vypadl z kanceláře, sedl na motorku a vydal se do polí. U stohu se slámou jsem zastavil, lehl si do stébel, zapáchajících stuchlinou a hlavou mně proletěl celý můj dosavadní život. Ukápla slzička, začalo sychrat. Pomalu jsem nasedl na motorku a vrátil se na hospodářství. Předal jsem ji mechanizátorovi a stavil se za vedoucím. Stále se mně díval někam přes rameno a chrlil omluvy, že on nic, on muzikant a já poslouchal jen na půl ucha. Požádal jsem na pátek o dovolenou a sdělil mu, že v pondělí přijdu a zařadím se mezi pracovníky na závlaze. A tak se taky stalo.

Alej plná listí

6. října 2010 v 7:12 | Old Boy |  ostatní
Tak jsem se dožil podzimu. Mnozí to vzdali už na jaře, jiní uprostřed léta a ti, kteří se kochají barvami babího léta si libují, že jim osud dopřál pohled tak nádherný a zároveň pomíjivý. Moje alej je plná listí a já se jím brodím, občas zakopnu o kámen skrytý pod ním nebo holí prohrabuji závěj navátého listí, abych našel kaštan nebo žalud a jsem rád, když se zadaří. Kapsu mám nabítou plody z mé životní aleje a občas některý vytáhnu, potěším se s nim  a uložím jej do krabičky, která je popsaná čitelným písmem: Kouzlo časů minulých. Čas šel svižným krokem a ukázal palcem dolů. Novinky skončily. Seriál mých vzpomínek se dožil 117 pokračování a doufám, že jej budu moci dokončit na tomto portálu a současně pokračovat v seriálu Expedice oksroN, který už nabídl deset let putování po Norsku. Těším se na spoustu starých přátel i na ty nové, kteří v mých textech objeví vzájemné spříznění duši. TAK NASHLE. 

Romance za závojem

3. října 2010 v 6:24 | Old Boy |  příroda
Léto už odchází a ranní závoj vkládá
a barva podzimu je užuž mladá,
mlha se mění v stříbro rosy,
kterou má krajina tak ráda nosí.

zátiší s umyvadlem


























V mlze se utápí bříza bílá,
která se věkem jako já nahrbila.
Ještě se zelená tou trochou štěstí,
které ji potkalo na rozcestí.

kouzlo pokřivené břízy


























Skalce už odešly překrásné květy,
pestrostí určené na zálety.
Kámen se s účastí ztrnule dívá
jak hledá notu píseň tklivá.

skalkový brus

























Osiří na dlouho svérázná sprcha,
když léto babí též už smutně prchá.
Podzim nám postává poslušně v předsíni,
úsměv má na tváři docela nevinný.

solární sprcha

























Ještě se krajina holedbá zelení.
Bublá si potůček na stráni v kamení:
Užij si poutníku za chvíli podzimu
a pak se už těš zase na zimu.

přijde zima, příjde...


Sraz 2010: jedeme dál

2. října 2010 v 6:38
Tak jsem se vrátil z Prahy a dva blogy pana Přemysla jsem shledal zcela odpovídajícími. O kuriozity se tam dá zakopnout na každém kroku. Já však tentokrát věnoval svůj čas přátelům a příbuzným, po duši jsem se nechal pohladit na varhanním koncertě v chrámu sv. Františka z Assisi na Křížovnického náměstí, hned vedle Karlova mostu.




Když prolétnete třeba jen zběžně celou plejádu
nabízených skladeb a jejich autorů musíte uznat, že jsem si užil. Sopranistka Naděžda Chrobáková a tenor Ondřej Socha byli vynikající a o Markétě Šmejkalové, která hrála na varhany platí nejméně totéž.

Ale k věci:

Samozřejmě, že zrušení blogů na Novinkách přihláškami na sraz otřáslo. Vidím to z korespodence na e-mailu i na některých komentářích. Bohužel jsem k tomu přispěl i já sám. Hlásí se však i někteří další, kteří využili e-mail, aby se vyhnuli Novinkám. Pro vás pro všechny a především pro ty, kteří zůstali v anonimitě zopakuji základní údaje o srazu:

1. Sraz bude ve dnech 6. a 7.11. t.r. v Kroměříži.
2. Místo konání a ubytování bude zveřejněno až po ukončení přihlášek, tedy 31.10.t.r.
3. V programu srazu bude kromě posezení při vzájemném seznámení, debatě a poznávání zahruta i návštěva kroměřížských památek a podle počasí i výlet do pohoří Chřiby na rozhlednu Brdo. Detaily budou zveřejněny ještě před uzávěrkou přihlášek.
4. Pro osvěžení paměti uvádím všechny dosud přihlášené: Ivana, Pampelína, Sedláček, Rucuk, Nar. soc., Laďa, Dismirus, Velká voda. Deset dalších přátel se ještě rozhoduje a svou účast definitivně nepřislíbili.

Pro potvrzení přihlášek a registraci přihlášek dalších je k disposici můj e-mail: nostalgiapicture@seznam.cz, nebo přímo tyto stránky.

Historie strazu: