Září 2010

Sraz 2010: zadní vrátka

24. září 2010 v 6:44
V mém případě se léčba šokem neosvědčila. Naopak. Myslím, že jsem šlápl vedle, když jsem hodil flintu do žita a teď hledám zadní vrátka, abych ji našel. Přesvědčily mne o tom reakce přátel, kteří se na sraz přihlásili a tak jsem přemýšlel a přemýšlel. I včera, když jsem absolvoval exkursi v rámci Univerzity třetího věku. A dospěl jsem k rozhodnutí vrátit ručičky času zpět a ponechat vše kolem srazu, tak jak to bylo před velkým třeskem. Tedy pokud mně přátelé prominou ono šokové zaváhání, sraz bude a mohl by být o to zajímavější, že by se jej účastnila co nejširší plejáda bývalých "novinkových" blogerů a jejich čtenářů. Čekám na vaše vyjádření.
Na tři dny odjíždím do Prahy, vydat se po stopách Moraváka Přemka Čecha /MPČ/ a pak se vrátím na tyto stránky sice už majitelem nevítán, ale abych naslouchal hlasu blogerského a čtenářského lidu a napravil, co jsem málem pokazil /a vytřepat popel, který jsem si nasypal na hlavu/.

Sraz 2010: spadla klec

22. září 2010 v 15:56
Dnes ráno jsem rozepsal blog s názvem "Ticho po pěšině" s dalšími informacemi o připravovaném srazu. Netušil jsem, že ticho na blogerské pěšině Novinek tak náhle nastane, vlastně pěšina zmizí v nenávratnu. Už jej nezveřejním, není proč. Jsem znechucen a vydám se podobně jako paní Ivana na vandr a třeba skončím rovněž na iDnes. Všem, kteří se na sraz přihlásili děkuji za důvěru v mé organizační schopnosti a sděluji, že jsem s organizací skončil. Jsem ovšem k disposici všem z party na blogy.novinky.cz a kdykoliv je přijmu na přátelské popovídání, prohlídku Kroměříže a okolí. Rád zajistím všechno potřebné pro příjemný pobyt. Můj e-mail je vám k disposici: nostalgiapicture@seznam.cz.
Pro tuto chvíli je to všechno, co mohu k situaci říci.
Ahoj všichni!

Romance za závojem.

19. září 2010 v 7:22
Léto už odchází a ranní závoj vkládá
a barva podzimu je užuž mladá,
mlha se mění v stříbro rosy,
kterou má krajina tak ráda nosí.



























V mlze se utápí bříza bílá,
která se věkem jako já nahrbila.
Ještě se zelená tou trochou štěstí,
které ji potkalo na rozcestí.



























Skalce už odešly překrásné květy,
pestrostí určené na zálety.
Kámen se s účastí ztrnule dívá
jak hledá notu píseň tklivá.


























Osiří na dlouho svérázná sprcha,
když léto babí též už smutně prchá.
Podzim nám postává poslušně v předsíni,
úsměv má na tváři docela nevinný.


























Ještě se krajina holedbá zelení.
Bublá si potůček na stráni v kamení:
Užij si poutníku za chvíli podzimu
a pak se už těš zase na zimu.


Kouzlo časů minulých: znojemské okurky

18. září 2010 v 7:19
Když se u nás řekne výraz "Znojemské okurky", dodnes platí že to, co se pod tímto názvem skrývá, má prvotřídní kvalitu a co se chuti týká ani pořádného konkurenta. Ale ouha! Znojemská Fruta, do které jsme okurky z pole, kde jsem organizoval sklizeň vozili, se po devadesátem roce pomalu ale jistě vytrácela, až zcela zanikla.
Organizaci sklizně nebudu popisovat, spíše to, co se dělo kolem ní. Dvanáctihektarový lán, který jsme v onom roce sklízeli, byl celý pod závlahou a její použití bylo úzce spljato se sklizní. Aby plody nepřerostly, bylo nutno je na stejném místě sbírat již každý druhý den, takže hoši, kteří závlahu obsluhovali, přenášeli trubky bezprostředně po sklizni. Zavlažovalo se i v noci, aby půda aspoň den vysychala a sklizeň neprobíhala v bezedném bahně. "Puky", na kterých byly umístěny trysky, chrlily vodu do vzdálenosti přes dvacet metrů a protože se otáčely, pokryly kruh o průměru přes čtyřicet metrů. V horkých dnech července byly závlahy i zdrojem vítaného osvěžení pro brigádnice a jistě si dovedete představit to pozdvižení, když jsem svižným tempem na motocyklu přijel na pole a kolem závlahy se sprchovala a smála spousta jen tak na Evu nezahalených žen ve věku od osmnácti do sedmdesátky. I takové se našly. Nevěděly kde dát ruce napřed, obvykle jedna ruka šla nahoru a druhá dolů a s jekotem zmizely ve větrolamu. A tak si občas i závlaháři přišli na své.
Okurky se v tomto kraji pěstovaly na každé zahrádce a zavařovaly s použitím zaručeně toho správného znojmookurkového nálevu. Ne však všem vyhovovalo plahočit se kolem zahrádky a tak si počkali, až budou okurky na poli. Když rozevřu vějíř jejich sklizňových zájmů, musím začít brzy na jaře, kdy chodili sklízet čerstvě nasazené brambory a nepomohly ani cedule, že sadba je namořena zdraví nebezpečnou chemikálií. Pokračovali pak v třešňovém sadu, na hrášku, meruňkách, broskvích a přes okurky a papriku se propracovali až k vinohradům, kde těžce konkurovali špačkům. Nejraději sklízeli už sklizenou zeleninu v plastových bednách. A to už se dostáváme k nejožehavější komoditě, která "měla nohy". Tady zájem zevšeobecněl. Každý doma potřeboval plastové bedny a tak jich denně "uteklo" třeba i deset. Při rozsahu sklizně prázdné bedny přivážela nákladní auta, která nakládala pak plné bedny do Fruty. Bedny se skladovaly přímo na poli a nešly zabezpečit nijak jinak než hlídačem, který současně hlídal i pole. Vzdálenost do hospody byla však menší, než obchůzka kolem sklízeného pole a tak se stávalo, že než hlídač "urazil" v hospodě tři, čtyři piva než zavřeli, "odpochodovalo" z pole spousta beden i s obsahem. Nad obsahem jsem mohl mávnout rukou, bedny však byly evidovány a po sklizni se musela udělat inventura a vyrovnání s Frutou. Kdo jiný odpovídal za bedny než já a tím i za zjištěné manko v počtu beden. Platit ztrátu se mně pochopitelně nechtělo a tak jsem vymyslel preventivní opatření, které fungovalo. S řidičem jednoho kamionu jsem se domluvil, že mně doveze auto s vlekem, plné prázdných pastových beden a ty jsme složili na sýpce. Bylo jich kolem tří tisíc. Na polo jsem pak přiložil navíc 50 beden okurek a poslal je skladníkům ve Frutě aby vyrovnali manko, které jim vzniklo, když část okurek mizela v taškách zaměstnanců, kteří neměli tolik "filipa", aby si odnesli domů už hotové výrobky ve sklenici. Z beden na sýpce jsem pak vyrovnával manko. A tak to klapalo pak i několik dalších let a můj nástupce mně blahořečil.
Přišel podzim, plískanice a zima, která se toho roku nevydařila a o jaru ani nemluvím, protože o něm budu mluvit příště.

U3V: nultá hodina

16. září 2010 v 7:31
Když jsem letos v květnu pročítal komentáře k mému blogu Blogýsek: z radostí třetího věku, byl jsem překvapen, jak mnoho čtenářů zajímá Univerzita třetího věku, o které jsem psal. V komentářích byl mimo jiné i tento:"[2] Zdenka, 10.5.2010 10:24 Doufám, že o dojmy ze studia se i s námi ve svých čoláncích rozdělíte. Budu se těšit :-)" Navíc jsem v závěru uvedl, že se taky přihlásím a ve skutečnosti jsem to skutečně udělal.

Uběhlo pár měsíců a v poště jsem objevil pozvánku na slavnostní zahájení studia, t.zv.
imatrikulaci.
Tomu ovšem předcházel výběr oboru a já si vybral Zahradní architekturu a brzy se dověděl, že mohu na podzim nastoupit. A ještě než se vydáme společně s manželkou, která mne nenechala "ve štychu", na slavnostní zahájení do Zlína, zúčastnili jsme se "nulté hodiny" v Knihovně Kroměřížska, kde se také vzledem k velkému zájmu o Universitu třetího věku bude v budoucnosti vyuka konat.
Byli jsme zvědavi, kolik se nás na tomto cyklu sejde a zda poplatek za studium ve výši 950 Kč některé neodradí. Neodradil. Přišlo mně ovšem líto, že z osmnácti přitomných bylo pouze pět mužů a to jsem si možná i trochu ulhal. Holt ženy daly najevo, že prahnou po vědění i po pětašedesáti letech a nemusí to být pouze kuchyňské recepty. Takže si my muži asi moc nezadiskutujeme. Všichni zřejmě splnili základní věkový limit, t.j. dovršení 65 let věku, nebo zařazení do invalidního důchodu.
Na stolku jsme si prohlédli doporučenou naši i zahraniční literaturu ke studiu a časový rozvrh 1. semestru. Sedm cca dvouhodinových přednášek od 20.října do 7. prosince. Témata Dějin zahradní kultury jedno přitažlivější než druhé. Posuďte sami:
Úvod do problematiky, Starověké zahrady, Středověké zahrady, Renesanční zahrady,
Zahrady barokní doby, Krajinářská zahrada a park, Viktoriánská zahrada aneb rozmanitost stylů, Úprava veřejných stylů, Zahradní kultura dvacátého století, Dějiny zahradní kultury a zahradnictví v českých zemích. A navíc exkurze s odborným výkladem v proslulých kroměřížských zahradách, nechybí zámecká zahrada v Holešově, Lednicko-Valtický areál, zámecká zahrada v Kvasicích a Boskovicích.


Chybí bohužel zahradní areál na zámku ve Versailles. Byl jsem tam někdy před čtyřiceti lety, srovnání by ovšem bylo velmi zajímavé, protože areál přežil katastrofální větrnou smršť. Takovou exkursi bychom si my studenti-důchodci mohli jen těžko dovolit, ledaže by nám ji darovali k ježíšku naše odrostlé děti. Uvidíme. Ale vraťme se zpět do zasedačky Knihovny Kroměřížska.

Představila se nám ing. Lenka Křesadlová, Ph.D., která nám bude přednášet po celou dobu našeho studia. A nejen že se představila. Stručně sdělila, jaký bude průběh 1. semestru a odpověděla na dotazy. Ten nejzajímavější byl na rekonstrukci kroměřížských zahrad. Je na ni vyčleněno cca 330 mil. Kč a jejím cílem je odčinit hříchy nedávné minulosti, oživit a podpořit nevyužité památky a v Květné zahradě vybudovat "Národní centrum zahradní kultury". Ale o tom se jistě více dovíme později. Naše pocity po ukončení "nulté hodiny" podtrhly naše rozhodnutí, věnovat se studiu na U3V.
A vám, kteří máte zájem o takovéto studium a jeho různá temata sděluji, že vám budu pravidelně sdělovat, jak naše studium probíhá, abyste věděli, jak to chodí.




Sraz 2010: první reakce

14. září 2010 v 6:28

Týden s týdnem se sešel a na tomto webu byl čilý ruch. Ozvaly se první vlaštovky /Ivana, Pampelína, Rucuk, Ella, Soňa, a Jana/ a slíbily, že místo do teplých krajin přiletí na sraz. Orli /Josef, nar.soc.,Láďa, dismirus/ na důkaz, že vlaštovky už ulovili před mnoha lety a teď jim nejsou nebezpeční, přijedou vesměs ve dvou.

A toto je kroměřížský zámek, do kterého se budeme snažit "vloupat". Posledního října totiž skončí prohlídky a zámek se ukládá k zimnímu spánku. A tak se budu snažit vyjednat mimořádnou návštěvu naší skupiny a teprve teď se uláže, jakou váhu bude mít sdělení, že zámek chce navštívit skupina blogerů z celé republiky. Sám jsem zvědav, jestli se to podaří.
Na ochoz pod vrcholkem věže je výstup po schodišti zároveň testem, jak jsme na tom fyzicky.
Určitě si to všichni zkusíme, pokud můj záměr vyjde a Kroměříž budeme mít jako na dlani.





















Aby byl trochu přehled, předkládám tabulku o přihláškách k dnešnímu dni.


NicekJméno:Počet:Poznámka:
IvanaIvana Vavřincová1
pampelínaMarcela Svatošová1

Edita Svatošová
oficiálně nepřihlášena
MIRAMiroslav Saska
prozatím fouká na bolístku

Ivo Rottenberg
?????????????





Josef Sedlaček2

Ladislav Vrchovský
?????????????



Pavel Pešek
?????????????
Ella
oficiálně nepřihlášena
Soňa
oficiálně nepřihlášena
Mali.vata
oficiálně nepřihlášena
rucuk
1
nar.soc.
2
LádaLadislav Jílek1
dismirus
1
Jana
1oficiálně nepřihlášena
velká voda
2
Janaluciánek


nerozhodnuta

Z tabulky vyplývá, že se přihlášky na sraz slibně rozrůstají. V té souvislosti prosím, aby ti, jež jsou v tabulce označeni jako "oficiálně nepřihlášení" potvrdili svoji účast na mém e-mailu: nostalgiapicture@seznam.cz.

Aktuality:

Jedna z Jan se vtipně přejmenovala na Janaluciánek a vyšla tak vstříc přehlednosti v přihláškách. Hledá však společníka /-ky/ na cestu na sraz /Cheb-Kroměříž/. Tak ji někdo potěšte.

Zdeněk Bakič definitivně nebude. Pozdravuje všechny přátele, ale necítí se již účastníkem na Novinkách, protože už delší dobu mlčí.

Už se všichni těšíme /ne na Ježíška, ale /, že k nám přibudou další blogeři a jejich čtenáři a připomínám, že přihlášky je možno poslat i na výše uvedený e-mail. Pamatujte: "Komu se nelení, tomu se zelení!"


Ohlédnutí zpět:


Blogýsek: hlavolam

12. září 2010 v 7:35
Než otevřu stránky tohoto časopisu, rád bych vám předložil malý hlavolam o šesti bodech:
1. Proč je Standa za mřížemi?
2. Proč za nimi stojí a nesedí?
3. Jak si může miliony užívat. když je za mřížemi?
4. Nedopustil se časopis tiskové chyby když napsal že "...si užívá své miliony"?
5. Byl to premiér nebo hochčtapler?
6. Nebo je to jen fór?

Odpověď: "ejym ukur akuR".

Sraz 2010: kostky jsou vrženy

7. září 2010 v 17:22
Vítejte v kroměřížské Květné zahradě, tedy v době, kdy okouzluje návštěvníky v plné své kráse. Prozatím vám nabízím pouze pohled z prostoru nad kolonádou, ale ti, kteří se letošního srazu zůčastní, budou mít možnost si zahradu včetně nádherně zrekonstruované rotundy prohlédnout v podzimním hávu. Když jsem si přečetl názor všech, kteří projevili doposud zájem o sraz, není co řešit. První dvě základní rozhodnutí jsou na světě:




II. sraz blogerů a jejich čtenářů bude v Kroměříži ve dnech 6. a 7.11. t.r.

A teď už víte na čem jste a lavina přihlášek může začít. To je vzkaz pro všechny naše dobré známé z obou stran spektra. Nakoukl jsem trochu do historie blogů na Novinkách. Někteří blogeři se již ozvali, jiní ještě váhají nebo pozvání odsunuli stranou. Určitě by nám velmi chyběl pan Vrchovský, Teplík, Přemysl, mini, supa, hlas-lidu, václavnovy, pedrogrosso a další a další. Pana Bakiče pozvu osobně, protože se zřejmě skrývá za hromadou práce a činností. Čtenáře a glosátory už zastupuje MIRA a nar. soc. Jistě přijdou na nějaký nápad, jak popohnat ostatní, aby se k nim přidali.

K organizaci:

Vývoj příprav, počty přihlášek, vytváření programu apod. budu podle potřeby a vývoje uvádět na těchto stránkách
Pro korespodenci mimo tyto stránky dávám k disposici můj druhý e-mail: nostalgiapicture@seznam.cz. Na tento e-mail by se měl každý přihlášený ozvat, abych i já měl možnost komunikovat mimo tyto stránky
Termín srazu vyloučil možnost jeho uspořádání v Lesním hotelu Bunč v pohoří Chřiiby, v programu však bude zachována možnost alespoň tam v neděli poobědvat a pokud bude příznivé počasí dokázat si svou vlastní formu vycházkou na rozhlednu Brdo.
Uvažované divadelní představení bude asi těžko realizovatelné, přesto však neházím předem moji "vyřídilku" do žita.
V některém z příštích vstupů vyhlásím termín ukončení přihlášek a do té doby můžete psát svoje návrhy a připomínky k čemukoliv. A hlavně ohlásit svou účast.

A dárek nakonec: jednomu z účasníků případného pochodu na Brdo mohu půjčit turistické hole a ostatním naleju "prcka" pravé valašské slivovice.

Kouzlo časů minulých: příchuť samohonky

6. září 2010 v 6:36 | Old Boy
Posledně jsme se ocitli před sklizní zeleniny a spráce konstatoval jako každý rok touto dobou: "Nejsou lidi. Vyrazíme." Měl na mysli česko - slovenské pomezí, kde kontakty na pracovní sílu fungovaly už spoustu let. A také vyrazil. Hospodářství mělo jedno auto, dodávkového Žuka s řidičem /jmenoval se Josef a říkali mu Jožin/, který sloužil i k osobní dopravě a bohudík měl pokud se osob týče možnost přepravovat pouze řidiče a jednu osobu. Tou osobou byl správce a já mohl zůstat doma. A tak vám mohu přiblížit celou akci zprostředkovaně z vyprávění Jožina:
"V Břeclavi jsme zastavili v hospodě, protože šéf měl žízeň a vypil dvě piva. Za hodinu jsme stáli před hospodou mezi Uherským Hradištěm a Bánovem aby doplnil to, co před čtvrt hodinou vypustil do příkopu. V Komňi skupinářka Holubcová už na nás čekala mezi dveřma a v ruce držela flašku s gořalkou a dvě štamprdlata. Pozdravila a poďte dál, jak se vám jelo, co letos zelenina, zdraví slouží a mezi tím znova nalévala štamprdlata už možná do páté nohy. Posadili jsme se v kuchyni a z plotny přinesla čočkovicu s klobásou a chleba ještě teplý a tak to sem si dal aji já. Mezitím se vyjednávalo, štamprle přišly opět mezi slova a ve dvě odpoledne už bylo čtyřicet pracovnic na příští týden dojednáno a šéf rozhazoval rukama a zpíval Spánembohem, už dem od vás a tak sem ho nastrkal na sedadlo a jeli jsme domů. Jak to bylo tady, to už víte" skončil Jožin.
Samozřejmě jsem to věděl. Přijeli kole půl páté a šéf vypadl ze Žuka málem po hlavě. To jej rozčílilo do nepříčetnosti.
"To mně nemožeš pomocť když vystupuju" řval, "takového šoféra já nepotřebuju. Dej sem občanku a zítra už nechoď, budu si řídit sám". Jožin poslušně vytáhl občanku z peněženky a vložil ji do napřažené ruky. A druhou rukou mně ukázal pět prstů, ke kterým pak přidal ještě tři. Porozuměl jsem okamžitě. Osmé propuštění v jeho karieře s platností do vystřízlivění správce.
"Jaro, poď sem" kynul směrem ke mně "baby máme, aji samohonku sem přivezl. Je to sviňa. A tož se také napij" cpal mně flašku pod nos. Chtě nechtě jsem se jako napil a zatočila se mně hlava už z toho smradu. Správce se pak vyšplhal za volant Žuka, nastartoval a rozjel se po dvoře, uprostřed něhož bylo hnojiště s betonovým nájezdem a plné hnoje. Dojel až skoro doprostřed, kde byla velká kupa a Žuk chcípl a už se neozval. Ani jeho řidič. Usnul spánkem spravedlivých a jeho manželka, která scénu sledovala z okna bytu jenom znechuceně pronesla: "Jen si tam pospi, ožralo, ať tě mouchy sežerou!" Nesežraly, výpary samohonky působily jako ten nejkvalitnější repelent a tak správce spokojeně spal asi až do ranního kuropění. Když si po sedmé přišel Jožin do správcovy kanceláře pro občanku, zřejmě už vůně kávy zvítězila nad smradem samohonky. Nedopitá flaška stála v knihovničce hned vedle poloprázdné, ve které byla "hriatá", dar to ředitele statku ze slovenského Senca, který přijel o žních za svými kombajnery. Před pár týdny jsem ji ochutnal a řeknu vám, že její chemické složení se rozhodně blíží ekrazitu.
Nechme správce, ať se vyléčí z kocoviny a pojďte se mnou na lán okurek, nakladaček, který se táhl podél drátěného zátarasu, kterému se v běžné mluvě říkalo "dráty". Okurky mají "nasazeno" a za pár dní začne sklizeň. A na ni si se mnou počkejte.

Depeše všem blogerům a jejich čtenářům.

5. září 2010 v 7:00

Dovolené skončily, houby přestaly růst, babí léto v nedohlednu. Co s tím? Hřebík na hlavičku klepla paní Ivana, organizátorka loňského srazu blogerů, když na těchto stránkách "vhodila do placu" otazník, jak letos. Měla na mysli splnit loňské předsevzetí, že se opět sejdeme a také to, aby bylo na co se těšit. Hnulo se ve mně svědomí a tak urgentně sděluji:
II. SRAZ BLOGERU a jejich čtenářů lze uskutečnit v Kroměříži v sobotu a neděli 2. a 3.10. nebo 9. a 10.10., nebo 6. a 7.11. t.r. To je výběr termínů, které mohu z organizačních příčin nabídnout, nejlepší je termín tučně vytištěný. Možné organizační zajištění:

Místo konání:

Varianta A - Kroměříž, starý pivovar /až 100 osob/
Varianta B - Lesní penzion Bunč v srdci pohoří Chřiby /do 30 osob/

Program varianta A:






Sobota:
příjezd do 12 hodin
12 - 13 oběd
13 - 14 posezení u kávy
14 - 17 prohlídka arcibiskupskeho zámku a vinných sklepů, spojená s ochutnávkou mešních vín
17 - 24 večeře a společenská zábava nebo
/19 - 21 divadelní představení Ochotnického spolku Kroměříž s názvem "Jeptišky k výročí", které se umístilo v celostátní soutěži ochotnických souborů. Hra by bylauvedena pouze pro účastníky srazu a zdarma pravděpodobně pouze tekrát, pokud by bylo více než 40 účastníků.
21 - 24 posezení samých se sebou, s herci a orchestrem/

Neděle
8 - 9 snídaně
9 - 12 prohlídka Květné zahrady případně Podzámecké zahrady
12 - 13 oběd

















Program varianta B:

Sobota
příjezd do 12 hodin
12 - 13 oběd
13 - 15 posezení u kávy
15 - 18 vycházka ke kamenné rozhledně Brdo v pohoří Chřiby /cca 6 km tam a zpět/
18 - 23 večeře a společenská zábava nebo
/19 - 21 divadelní představení Ochotnického spolku Kroměříž s názvem "Jeptišky k výročí", které se umístilo v celostátní soutěži ochotnických souborů. Hra by bylauvedena pouze pro účastníky srazu a zdarma pravděpodobně pouze tekrát, pokud by bylo více než 40 účastníků.
21 - 23 posezení samých se sebou, s herci a orchestrem/

Neděle
8 - 9 snídaně
10 - 12 návštěva arcibiskupského zámku a prohlídka arcibiskupských vinných sklepů spojená s ochutnávkou případně koupí mešních vín
12 - 14 oběd a ukončení srazu

Doprava

Do Kroměříže lze přijet po dálnici D1 automobilem ze směru od Brna, vlakem nebo autobusem. Pro účastníky, kteří nepřijedou automobilem, bych zajistil dopravu z nádraží na místo konání. Doprava v sobotu a neděli by byla organizována takto:

Varianta A
Není potřeba, protože vzdálenost mezi ubytovacím, stravovacím a programovým místem nepřesahuje vzdálenost 1500 m.

Varianta B
Místo konání je vzdáleno od Kroměříže cca 20 km s minimální veřejnou dopravou. Účastníci s volantem v ruce by přijeli přímo na místo konání /zveřejnil bych orientační mapku/, ostaní /vlak, autobus/ bych přepravil vlastní dopravou. Kombinace volných míst v autech účastníků a mé dopravy by zajistila přepravu na případné divadelní představení.

Orientační náklady na osobu

Varianta A
Ubytování.................................250 Kč/noc
Snídaně, bufet..........................120 Kč
Oběd........................................150 Kč
Večeře......................................150 Kč
Vstupné arc. zámek...................100 až 160 dle výběru trasy

Varianta B
Ubytování ................................cca 500 až 800 Kč /vybavená chata, 2 lůž. pokoj, apartmnán/
Snídaně....................................120 Kč
Oběd........................................180 Kč
Večeře......................................180 Kč
Vstupné arc. zámek...................100 až 160 dle výběru trasy

Uhrazení nákladů je možné dvěma způsoby. Buď si je každý uhradí sám a nebo by byla stanovena taxa za celý pobyt, kterou by účastnici předali při prezenci a nemuseli se už o nic starat. V tomto případě by byly obědy a večeře jednotné, tedy pro všechny stejné. I k tomu se bude třeba vyjádřit.

Vylepšení

Ti kteří by chtěli spojit tento sraz s prodloužením pobytu a poznat spoustu zajímavých míst v Kroměříži a jeho okolí by byl vhopdný příjezd již v pátek a odjezd třeba i v pondělí. Zajistit takové přání je samozřejmostí.

Vzkaz

Loňský sraz, organizovaný paní Ivanou nasadil vysoko laťku, ale ještě stále skáču přes kaluže a tedy připravit sraz by pro mne nebyl problém. Velmi bych přivítal, kdyby se na něm objevili pokud možno všichni, kteří už to táhnou na těchto stránkách za oba konce i několik let psaním i názorem. A upozorňuji, že se jedná o předběžný návrh, který bychom společně dále cizelovali.

A teď prosím pěkně zvolna, pomaloučku, jeden podruhém a nepředbíhat. Už se těším.