Kouzlo časů minulých: jmelí a vánoce ve třech

13. prosince 2009 v 7:49 | Old Boy

Neskutečný vánoční dárek jsem vlastně dostal v roce 1960 už po prázdninách a byla jím komůrka 4x3 metry na Kolonce, kterou jsem si vyšlapal proto, aby se za mnou do Prahy mohla přistěhovat manželka se synem. Nedalo se o nás říct, že jsme chudí jako kostelní myš, protože jsme vlastnili ledničku, pračku, dva pytle ložního prádla a oblečení. To nám do klícky přestěhoval známý, který jezdil do Prahy na nákup náhradních dílů a manželka se synem zvolili na přesun na tu dobu furiatsky neobvyklý způsob, cestu letadlem z Holešova za příznivou cenu 102 Kčs. Do vánoc jsme se zabydleli, manželka nastoupila do zdravotnických služeb, syn do školky v Sedleci a já kolem nich poletoval jako ostříž a hlídal, aby hnízdečko skýtalo co nejvíce spokojenosti. A tak se blížily Vánoce.
Pravda, tenkrát mně bylo 26 a ne 62 jako na tomto snímku, ale obě číslice spojuje skutečnost, že jsem vždy v předvánočním období vylepšoval vánoční stůl sklizní jmelí z lip, topolů a jedlí.
Spolu s bratrem jsme "narubali" kolem 30 q, prodali je Středisku drobné lesní výroby v Praze, Michelské ulici a paní Petrová, účetní této organizace nám předala částku, která byla pro nás ohromující, kolem 18000 Kčs.
I v tomto roce jsme vyrazili a dosáhli na měšec plný stokurun. To se mně to nakupovaly v Bílé labuti dárky. Jarouše čekala trojkolka a manželku řetízek s přívěškem Kleopatry /nosí jej dodnes a nejvíc se jí z klenotů, které vlastní, líbí a opomíjí tím pádem mne, který, jak se domnívám, je pro ni klenot nejcenější/. Mohli jsme na pohádku do kina i na Spejbla s Hurvínkem, pořídit stromeček a zbrusu nové ozdoby. Tříletý syn už ze školky znal co je to Ježíšek /učitelky nepřijaly dědu Mráze za vlastního/ a tak na Štědrý den co chvíli odbíhal na chodbu, jestli už ten stromeček nese. Šli jsme jej odpoledne hledat na Letenskoun pláň a manželka zatím nastrojila stromeček. Byl malinkatý a zářil štěstím, že se do pokoje vůbec vlezl. S večerním šerem jsme se vraceli domů
namlsaní tisíci světel, která vyskakovala z oken domů, ulic i vánočního stromu poblíž koleje a koledami, kterým jsme naslouchali ve vestibulu obchodního domu Letná. Lehce jsme zaklepali a vstoupili. A byla tu maminka, stromeček, dárky, slavnostní večeře jak má být a seděli jsme všichni tři na posteli a vnímali teplo hořících svíček a domova i to vlastní. Nechyběly ani koláčky od našich rodičů, zadělávané čerstvě nadojeným mlékem, a plněnými tvarohem s rozinkami. V dolíčku na povrchu koláčků, vytlačeném vajíčkem, se leskla letošní povidla a hrudky máslem a cukrem provoněného posýpátka volaly po ochutnání této lahody.
Synek nám usnul s dřevěným koníčkem v ruce a uložili jsme jej mezi sebe. Železné postele zaskřípaly když jsme zalehali i my. Hlavou se vířily vzpomínky na dětsví a vánoce doma. Co táta ? Ještě nadělil mámě pestrobarevný šátek jako vždycky? Však máma mu oplácela papučemi od papučáře Vitamváse, kterým měl na zádech hrb a ale zlaté ruce. Děda možná ještě krempíruje s pravou nohou na kterou mu šlápl kůň. Měl dávat pozor. Stařenka Bařinkova určitě ještě chodí zvonit do kapličky a zvát na půlnoční. Mají u nás na rybníku led? A sáně mají po čem klouzat? Kdo asi v naší dědině zemřel, kdo se oženil, narodil, je tam v noci tma a ticho, už jdou sousedé na půlnoční a je v kostele stromek a zvoní zvony.....Ó Vánoce, ó Vánoce.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 caracola caracola | 13. prosince 2009 v 9:25 | Reagovat

Podle mého názoru jste napsal jeden z vašich nejlepších textů. Jakýkoliv komentář by jej jenom pokazil.  Děkuji vám..

2 matka matka | 13. prosince 2009 v 10:42 | Reagovat

Jemně hladí Vaše vzpomínky,

lehce, jako paprsek sluneční

se v duši usadí.

Je z čeho čerpat,

studnice krásy je bezedná :-)

3 MIRA MIRA | 13. prosince 2009 v 10:51 | Reagovat

Krása.

4 ivana ivana | E-mail | Web | 13. prosince 2009 v 10:54 | Reagovat

:-)

5 Ella Ella | E-mail | 13. prosince 2009 v 12:50 | Reagovat

Děkuji :-)))

6 rucuk rucuk | E-mail | 13. prosince 2009 v 20:56 | Reagovat

Není co dodat, jen snad to, že první společné Vánoce s dětmi  byly ty nejskromnější, ale nejhezčí . V novém dvoupokojovém bytě. Díky pane Kašíku.

7 Josef Josef | E-mail | 13. prosince 2009 v 21:59 | Reagovat

Vánoce vzal čert, ale fascinuje mě fotografie a množství narubaného jmelí.

Dobrý večer

8 Zdeňka Zdeňka | 13. prosince 2009 v 22:08 | Reagovat

/7/ Josef

No jo, ale kdyby vánoce vzal čert, k čemu by vám bylo jmelí?

9 Zdeňka Zdeňka | 13. prosince 2009 v 22:19 | Reagovat

Pane Kašíku, jistě jste pro manželku stále klenot nejcennější, jenže kdyby nosila na krku vás, nebylo by to pro ni poněkud méně pohodlné?

Po takovém čtení najednou zjistím, že vánoční nálada přišla potichu a po špičkách, ale je tady.

Hezký večer všem.

10 pampelina pampelina | E-mail | 13. prosince 2009 v 22:31 | Reagovat

Díky za krásný článek♥

11 kelisova kelisova | E-mail | 13. prosince 2009 v 23:01 | Reagovat

moooc hezké,ale s tím jmelím, a tou cenou jste to trochu přípískl né????/nic ve zlém-hezké svátky

12 rucuk rucuk | E-mail | 13. prosince 2009 v 23:23 | Reagovat

Jak tak znovu koukám, vypadáte na tom stromě spíš jako mnich- řeholník -který na někoho čeká. To ten účes, že?

13 Josef Josef | E-mail | 13. prosince 2009 v 23:32 | Reagovat

[12] rucuk

Chlap má na hlavě hornickou přilbu :-)

14 kloistr kloistr | 13. prosince 2009 v 23:59 | Reagovat

Muzu se zeptat jak trhate to jmeli z te vysky? V nasem okoli je plno jmelim obsypanych stromu, ale mam trochu hruzu z toho lizt az do jejich koruny. Nehodlam to jmeli prodavat, chci se pod nim doma akorat libat jen si kvuli tomu nehodlam srazit vaz. V Anglii je ponekud tezsi sehnat jmeli na trhu, nevim proc, ale loni jsem narazil na jedineho prodejce s takovymi polochciplimy kousky. Dekuji za radu predem ( a taktez za nadherny clanek ). :o)

15 old+boy old+boy | E-mail | 14. prosince 2009 v 7:10 | Reagovat

9/ Zdeňka

   Přiznám se rád a bez mučení. Manželka mně nemusela nikdy nosit pouze na krku a pravda je, že jsme vlastní krky občas používali abychom se měli pod čím držet.

11/ Kelišová

   Skutečně někdy něco přepísknu, není to ovšem tento případ.

Jmelí se skutečně vykupovalo kolem roku l958 za 6 Kčs/kg.

14/ Kloistr

  Zdravím, přeji ex vánoce a rád odpovím. Začnu ze široka. Podle zvěstí z dob minulých, rozšířilo se jmelí do západní Evropy právě z Velké Britanie /nepíši z Anglie, protože mně za toto pojmenování tahala za uši jedna Češka, žijící v Londýně/.

Zvyk se rozšířoval směrem na východ a u nás začalo líbání pod jmelím někdy těsně před druhou světovou válkou. Zakořenilo v Čechách, později na Moravě, na Slovensku se pod jmelím líbají prozatím jenom ve větších městech a na Ukrajině bez jmelí a v posteli.

   Jmelí jsem trhal od 12 let nepřetržitě každý rok až do mých

63 let. Dobře mně tak. Toto řemeslo jsem předal synovi a vnukovi a daří se.

   Trhat jmelí je dřina s rizikem. Existule předepsaná výbava pro lezení a zabezpečení, kterou používáme.

   A že v Anglii není jmelí na trhu? Žádný problém, odmejlujte mně svoji adresu a já vám pošlu kytici, která na líbání bude stačit na celý rok, jako dárek k Vánocům. Snad to stihneme a koneckonců Silvestr je možná pro líbání ještě příhodnější. Tak neváhejte.

16 Lada Lada | E-mail | 14. prosince 2009 v 14:42 | Reagovat

Pane Jaroslave, děkuji za příspěvek. Pohladil mne po duši. A také za vysvětlení, kde se to jmenlí před vánoci bere. Vrtalo mi to hlavou. Já jsem jednou uviděl jmelí ve výšce asi 3,5 metru a pomocí žebříku jsem ho sundal. Do větší výšky to však nepřichází v úvahu. Usoudil jsem, že asi někdo před vánoci skácí strom se jmelím, ale nechápal jsem, kolik asi takových stromů se musí skácet. Říkal jsem si, že v zimě přeci nikdo nemůže lézt po stromech. Přesvědčil jste mne, že může.

17 Přemysl Čech Přemysl Čech | E-mail | 14. prosince 2009 v 17:42 | Reagovat

Milý příběh,

měl jsem na vysoké škole bezvadného a podnikavého kamaráda a ten taky každý rok chdill na jmelí a vždy za narejžované peníze nějakou trvalou hodnotu... Měl však smůlu, ta trvalá hodnota se mu rozpadla hned po měsíci...Největší štěstí měl se starým autem, to se naštěstí nerozpadlo na silnici, ale u školy...

18 MIRA MIRA | 14. prosince 2009 v 18:15 | Reagovat

Pan Kašík je, byl a bude u mě borec. Smekám.

:-)

19 lyzolepec lyzolepec | E-mail | 14. prosince 2009 v 18:41 | Reagovat

Přečetl jsem, oči se orosily a prsty hledají na klávesnici veliké poděkování za tu krásu, pane Kašíku:-)))

20 kloistr kloistr | 14. prosince 2009 v 20:57 | Reagovat

Moc dekuji za nabidku pane Kasiku, ale nejak si snad poradim, vypujcim zebrik, zjistil jsem, ze na jednom ze stromu to jmeli nejni az tak vysoko a kdyz pouziju ty dlouhe strihaci nuzky, tak to pujde. Jste moc hodny, ale neni treba si delat skodu, jen me hreje u srdce, ze jste mi to nabidl a vim ze dobri lide jeste nevymreli. Moc dekuji. :o)

21 Kunc Kunc | 14. prosince 2009 v 20:57 | Reagovat

Tápu ve slovech překrásné, dojemné, výstižné, ze života té doby. Zavřel jsem oči a zkusil si představit vánoce v roce  2060.

22 old+boy old+boy | E-mail | 15. prosince 2009 v 6:01 | Reagovat

18/ MIRA

   To jsi klepl kladívkem o hlavičku. Skutečně jsem se u Brány borců pohyboval a dokonce bydlel v mekkce všech borců, Tyršáku, jak se brzy dovíš. A těš se na to, co ti naloží na talíř /ke kaprovi není u vás daleko/ a pod stromeček /jak by smet/. A mám pro Tebe v kapse přání:  doktorům dej vale a vykračuj si jako za mlada.

23 Zdeňka Zdeňka | 31. prosince 2009 v 20:07 | Reagovat

Pane Kašíku, šťastný a veselý !

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama