Kouzlo časů minulých: jinozemci

29. prosince 2009 v 7:23

Jistě nepřekvapím sdělením, že na Vysoké škole zemědělské v Praze se mnou studovali i cizinci. Byli to převážně studenti z rozvojových zemí a studovali u nás na stipendium, mnozí za bohaté podpory rodičů. Mechanizační fakulta jim vzhledem ke skoro výhradně ruční práci při provádění zemědělských prací v jejich zemích, moc nevyhovovala, byli spíše na agronomické fakultě a tak na nás zbyli vlastně jen tři cizinci. Jeden Řek, který se do naší republiky dostal s vlnou utečenců po válce a uměl perfektně česky. Tím pádem se nijak moc nelišil od nás Čechů a Slováků. Ztratil jsem po něm stopu nějakých deset let po absolvování fakulty. Vrátil se do Řecka a není po něm ani vidu, ani slechu, chcete-li ani slechu, ani dechu.

To tito dva, to je jiná káva. Občané Čínské lidové republiky, absolvovali roční kurz a obdivuhodně se naučili lámanou češtinu a slušně latinku, byli pro nás nejen spolužáci, ale rovněž i Romeo s Julií v asijském stylu. Nehli se od sebe ani na krok a pouze kolejní řád jim udělal čáru přes rozpočet. Stanivil totiž přísnou odluku studentů od studentek pokud se ubytování týče. Před nimi ani po nich jsem nepotkal pilnější studenty, než byli oni dva. K životu jim zcela stačilo jídlo, pití a studium. Přes velké potíže, které měli s odbornými výrazy, kdy v čínštině některé názvy ani neexistovaly. studovali po celou dobu s dobrým prospěchem a neskutečným zájmem. Byli velmi přátelští a vděční za každou pomoc, kterou jsme jim poskytli. Když jsme třeba jeli na brigádu sbírat brambory nebo česat chmel, málokdo se jim dokázal vyrovnat pracovitostí. Dokázali nepřetržitě dělat s malými přestávkymi dvanáct hodin třeba i bez oběda. Stravovali se sice v menze, ale sáčky s rýží byly součástí jejich pracovního stolu na koleji. Po ukončení studia se nad nimi zavřelo lidské moře v Číně a od té doby jsem o nich neslyšel. Vzpomínka na ně mně ovšem pomáhá pochopit obrovský, až neskutečný hospodářský vývoj v současné Číně, která odebírá ostatnímu světu jedno "nej" za druhým. A možná, že se na tom ještě podílí i Č-Čao-Min a Či- Džu.
Na agronomické fakultě byli vpravdě "kafábli", jak jsme jim říkali. Třeba Si-man-džu-tan z Indonezie, ba přímo z Jakarty. Vedle stipendia dostával bohatou apanáž ve valutách od rodičů a tak studoval systémem Holaj duša, pekla není. Nosil také nos dost vysoko a byl značně citlivý na jakýkoliv nesouhlas s jeho chováním, který okamžitě převedl na rasovou diskriminaci. Při jedné takové příležitosti se chytil pod krkem s kolegou Jiřím Bolkou a byly z toho modráky pod očima, návštěva u děkana a důtka s výstrahou, ovšem pouze pro Jiřího. Když my končili třetí ročník, Si-man-džu-tan dokončil po pěti letech druhý. Jakmile přišla apanáž, nastartoval VW Brouka, což bylo u nás ostatních nepředstavitelné, a odjel na pár dní do Západního Německa trochu si vyhodit z kopýtka. Studium ukončil až po třech letech od našem absolvování a představte si, přijel za mnou na moje pracoviště, které bylo kousíček od rakouských hranic, při cestě do Vídně ve Fordu, který mu rodiče koupili jako vděk za to, že vydržel tak dlouho studovat.
Podobných studentů, zejména z afrických zemí bylo /a je dodnes/ na agronomické fakultě plno. Dokonce někteří i s modrou krví a pokud to byli vyznavači islámu, nejvíce jim chyběl alespoň nějaký miniharém. Holky se ovšem snažily a mnohá si vysloužila vedle přístupu k bonům i možnost provdat se do Syrie, Libye, Jemenu, Libanonu, Ghany a kdoví do které ještě africké země. Vesměs litovaly. Pokud ovšem manželé zůstali u nás a dokázali se přizpůsobit našemu životu, byla situace o mnohom lepší. Potvrdilo mně to setkání s jedním Syřanem v Tunisku, kde nás provázel a plynulou češtinou nám předváděl a komentoval starobylé Kartágo a památky v Národním muzeu Bardo v Tunisu. V Praze měl rodinu, těšil se na vepřo-knedlo-zelo a plzeňský Prazdroj, Mohameda ignorujíce.
Jiný jinozemec, Stavros Masuras byl a je dodnes mým velmi dobrým přítelem. Studoval strojárnu a žije na Kypru. Zmínku o něm jste si už mohli přečíst /Kouzlo časů minulých: řecké tanečky/ a rozhodně si o něm ještě lecsos přečtete a nebude to ani moc dlouho trvat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Petr Petr | 29. prosince 2009 v 8:01 | Reagovat

Moc pěkný a pro mě osobně i zajímavý článek. Díky

2 Paolo Paolo | 29. prosince 2009 v 8:09 | Reagovat

A to byl začátek té nešťastné globalizace, která přináší a ještě přinese spoustu problémů.

3 caracola caracola | 29. prosince 2009 v 9:39 | Reagovat

Sdílím vaše názory na Asiaty.Ale pro pobavení uvedu kterak probíhala integrace Syřana do české společnosti.Vystudoval tady medicinu,oženil se a založil rodinu.Vzhledem se nijak nelišil od Čechů. Byl velmi příjemný a pozo rnost budilo jen jméno Wahbe Hebousse. Jen do té doby ,než  se jedna pacientka bezelstně zeptala na vrátnici polikliniky "Kde tady ordinuje doktor Hebousek ?" Tím byla jeho integrace slavně dokončena a jinak už jsme mu neřekli.

4 old+boy old+boy | E-mail | 29. prosince 2009 v 9:42 | Reagovat

4/ dobrá přihrávka,Díky.

5 rucuk rucuk | E-mail | 29. prosince 2009 v 17:27 | Reagovat

U nás na průmyslové škole automobilní  studovali v letech 1955- 196.. Číňané. Vyznačovali se též pečlivostí ve studiu a slušným chováním. Děvčata zde ale nebyla a také mi ení známo, že by některý z nich u nás zakotvil. Znala jsem však od kamarádky, která si ho nakonec vzala- později se rozvedli studenta z Malajsie- syna nějakého potentáta, který se vyznačoval něčím podobným jak je popisováno u toho zahraničního mazánka. Zakotvil nakonec v Německu, kam si také jezdil jak chtěl a nechal tu nakonec ženu s dítětem, na které sice platil dost, ale co z toho, že?

6 Zdeňka Zdeňka | 29. prosince 2009 v 17:46 | Reagovat

Jinozemci – to je správné, připomíná mně  školní perličku: Vesna je žena, která žije na vesnici.

Je známý vtip, jak se vybírali studenti z rozvojových zemí na studium: zatřáslo se palmou a ti, co spadli, byli posláni na studie, co zůstalo na palmě, byly opice.

Směs to byla opravdu různorodá.

Takový John z Nigérie byl z té chudší vrstvy a jeho studijní kvality nebyly nijak na výši a zlé jazyk tvrdily, že z té palmy spadl omylem.

Naopak Collins chodil oblékaný jako ze Saville Row, hrál skvěle na bicí a v zimě brázdil švýcarské sjezdovky.

Krásní byli Arabové, vysocí, urostlí, s barvou  bílé kávy, za většinou stály finanční jistoty ropných polí.

Když se jednou dva podobní krasavci  ucházeli o ještě krásnější Irenu, / měla vlasy přirozeně mahagonové, dlouhé až k pasu /, byl z toho pěstní souboj na trávníku a Irena  s klidem a zdánlivě bez zájmu přihlížela z okna. Jeden z nich u nás  zůstal, oženil se / nikoliv s Irenou / a brzy nato zemřel náhle v zahraničí na letišti.

7 matka matka | 29. prosince 2009 v 18:04 | Reagovat

Tož já když jedu do města, tak si také připadám jako jinozemec - vesničan ve městě... všude umím zabloudit. I doma v baráku...

8 Teplík Teplík | 29. prosince 2009 v 18:05 | Reagovat

jo na vojně se mnou pět dní byli Palastarias a Papadopulos. Nikdy jsem se neviděl a jména si pamatuju jen z ranních nástupů ... jak je ten mozek diunej :-/

9 Teplík Teplík | 29. prosince 2009 v 18:06 | Reagovat

apropo ... je vidět, že Afriky se bát nemusíme, zato asiatů obecně ano

10 Zdenál+z+Ha¨né Zdenál+z+Ha¨né | 29. prosince 2009 v 20:46 | Reagovat

HLAVNÍ JE,ŽE DNES NÁS TADY UVÁDÍ V HRŮZU SPOUSTA NAŠICH ČECHŮ A NEMUSÍM ČEKAT NA NĚJAKÉHO BRUTALISTU Z ASIE.HOLT DOBŘE TO TI NAŠI OKOUKALI.VIVAT USA.S TĚMA TO URČITĚ VYHRAJEM.NAPŘED TO BYLI  SS,POZDĚJI SSSR A ABY NÁN BYLO BEZVA TAK DNES JE TO USA-STÁLE JEDNA VERBEŽ.

11 ZDENÁL Z HANÉ ZDENÁL Z HANÉ | 30. prosince 2009 v 14:49 | Reagovat

jAK JSME SI TO VYCHOVALY TY NAŠE DĚTIČKY,TAK JE MÁME!HLAVNĚ ŽE SE POŘÁD TREFUJEME DO JINÝCH NÁRODŮ A DOMA SI SAMI POŘÁDEK NEUDĚLÁME.JE TO NAŠE VIZITKA.

12 velká voda velká voda | E-mail | 31. prosince 2009 v 19:19 | Reagovat

I na moji základní školu (na vesnici v Podkrkonoší) chodilo děvče, dcerka ghanského tatínka, ale jinak Češka jak poleno. Už jak se tu pak objevovali Kubánci, byli na větvi z toho, že ona jim nerozumí... :-)  Vdala se, samozřejmě tady, a má dvě moc pěkné dcery.

13 matka matka | 31. prosince 2009 v 21:47 | Reagovat

jinozemci, Češi, či co,

oslavíme Nový rok

:-)

Vše nejlepší :-)

14 Jan+Rich Jan+Rich | E-mail | 1. ledna 2010 v 21:32 | Reagovat

A o Plzeň jste se nešmrncli?Rich.

15 JiříH JiříH | E-mail | 1. ledna 2010 v 22:18 | Reagovat

Nevím jak vy, ale já dělím lidi na dvě skupiny. První společnosti dává a druhá chce hlavně dostávat.

16 old+boy old+boy | E-mail | 2. ledna 2010 v 6:03 | Reagovat

14/ Jan+Rich

Ale ano, viz blog Čáslavský výzkum. Tenkrát jsem jich vypil dvanáct, dnes pouze třetinku.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama